Mladí lidé nemají o řeznickou profesi zájem, což se v posledních letech negativně promítlo nejen do počtu absolventů, ale také do počtu škol, na nichž se obor řezník-uzenář vyučuje. Dříve se jednalo o pět škol v Moravskoslezském kraji, v současné době jsou to pouze dvě, a to v Opavě a Frýdku-Místku. Právě na druhé jmenované škole učitelé dokonce hovoří o vymizení oboru.
„V některých letech jsme obor řezník-uzenář vůbec neotevřeli, zájem mladých lidí klesá. Nyní máme 12 žáků ve druhém ročníku. Na příští školní rok se dosud přihlásili tři uchazeči, počkáme, zda se další zájemci objeví ve druhém kole přijímacího řízení," uvedla ředitelka Střední školy gastronomie, oděvnictví a služeb ve Frýdku-Místku Libuše Plášková.
Po vyučených řeznících je přitom na trhu poptávka. Absolventi tohoto oboru se tedy nemusejí bát, že by zůstali bez práce. „Na straně podnikatelů existuje velký zájem o vyučené řezníky, což je mimo jiné patrné i na finančním ohodnocení. Například v porovnání s kuchaři nebo číšníky mají řezničtí žáci v praktickém vyučování vyšší finanční ohodnocení za produktivní práci. Když poté nastoupí do zaměstnání v oboru řezník-uzenář, jsou hodnoceni daleko vyšší mzdou než žáci ostatních oborů," řekla Plášková.
Na nedostatek kvalifikovaných pracovníků upozorňují také podnikatelé z branže. „Po vyhlášení volného pracovního místa na Úřadu práce se přihlásí relativně dost zájemců. Tyto počty se však během výběru výrazně zredukují. Někteří lidé absolutně nesplňují naše požadavky, při pohovoru se také často ukáže, že pracovat vůbec nechtějí. Jelikož převážná část lidí, které přijmeme, není vyučena v oboru, musíme investovat značné úsilí do jejich vzdělávání. Z tohoto důvodu vybíráme uchazeče ochotné učit se novým věcem," uvedl ředitel společnosti Beskydské uzeniny Petr Chodura.
Právě v této firmě, jež sídlí ve Frýdku-Místku, žáci z tamní Střední školy gastronomie, oděvnictví a služeb v minulosti absolvovali praxi. „Postupem času počty žáků klesaly, až přišla léta, kdy nebyli na škole téměř žádní žáci z našeho oboru. V této době se naše spolupráce se školou přerušila, a to právě z důvodu absence žáků," doplnil Chodura.
Klesajícím zájmem o řeznickou profesi a hrozícím nedostatkem kvalifikovaných pracovníků se zabývají i úředníci na odboru školství. „Od roku 2009 Moravskoslezský kraj každoročně vydal čtyři miliony korun na podporu škol, které zajišťují vzdělávání v oborech požadovaných trhem práce, ale z důvodu malého zájmu žáků výuka probíhá v málopočetných třídách, což zvyšuje náklady na výuku a vyžaduje dofinancování," vysvětlila mluvčí Moravskoslezského kraje Petra Špornová.
Od letošního roku kraj přestal zmíněný finanční příspěvek vyplácet. „Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo podobně zaměřený Rozvojový program na podporu odborného vzdělávání s celkovou alokací 200 milionů korun, přičemž pro Moravskoslezský kraj bylo vyčleněno téměř 24 milionů korun," upřesnila Špornová. Mezi krajem podporované obory patří kromě řezníků také zedníci, truhláři, klempíři, elektrikáři a další profese.
Podpora kraje ani propagace oboru samotnými školami však dosud nedokázaly zvrátit negativní trend. Ačkoliv učitelé na Střední škole gastronomie, oděvnictví a služeb ve Frýdku-Místku každoročně objíždějí základní školy v okolí a deváťáky přesvědčují o dobrých podmínkách připravených podnikateli, ohlas není velký. Pokles zájmu o řeznickou profesi obecně souvisí se snižující se poptávkou po učebních oborech mezi mladými lidmi. K tomu se ovšem přidává i specifikum oboru. „Je to fyzicky a psychicky náročná profese. Být řezníkem nicméně nutně neznamená pracovat na jatkách. Absolventi oboru řezník-uzenář se mohou uplatnit ve varné výrobě, tedy při výrobě zabijačkových produktů, salámů a veškerých uzenin," podotkla ředitelka Střední školy gastronomie, oděvnictví a služeb ve Frýdku-Místku Libuše Plášková.
Nezájem mladých lidí o řeznickou profesi však může způsobit, že starší ročníky nebude mít v budoucnu kdo nahradit. „Ve firmě máme kvalifikované starší zaměstnance, ty mladší musíme komplexně zaučovat v řeznických dovednostech, hygienických návycích, bezpečnosti práce či obsluze strojů. Toto zaškolování je nezbytně nutné. S ohledem na dlouhodobě nízké počty absolventů totiž hrozí, že bychom zůstali bez kvalifikovaných zaměstnanců," upozornil Chodura.