Macbeth je (napsána v roce 1606), stala se předlohou pro libreto opery Giuseppe Verdiho, který v Macbethovi vytvořil dílo vymykající se době svého vzniku i kontextu skladatelovy tvorby. V Macbethovi Verdi započal cestu k hudebnímu dramatu. Zpěvní linka vychází z dramatické situace a psychologie postav, tenorová role není hlavní postavou, v ději chybí láska i velký milostný duet.
Premiéra opery se uskutečnila 14. března 1847 ve Florencii, Verdi zde triumfoval jako skladatel i jako dirigent. Po letech Verdi své dílo přepracoval a přidal baletní scény pro Paříž (premiéra roku 1865).
Hlavními motivy celé inscenace jsou osud (jenž nejde změnit), zvrácená touha po moci (která se neštítí ani vraždy člověka) a odplata (která nakonec potrestá zlé činy). Téma osudu – nezměnitelné pravdy – je prezentováno přes magické postavy čarodějnic, další účastníci děje jen volí cestu k naplnění věštby.
Verdi napsal v jednom z dopisů, že Lady Macbeth by měla být ďábelskou postavou - škaredá, neforemná a zlá, její hlasový projev by měl být ostrý, nepříjemný, tupý s výkřiky… Macbeth je skutečnou postavou z 11. století, ale jeho povaha a vláda jsou hrubě zkresleny a naprosto převráceny naruby samotným Shakespearem pod vlivem historických nepřesností. Drama autor napsal na počest skotského krále Jakuba VI., syna slavné Marie Stuartovny, který v době napsání hry přebíral vládu nad Anglií. V současnosti se toto dílo inscenuje bez závislosti na historických reáliích.
Děj opery začíná ve chvíli, kdy se Macbeth a Banco vrací z vítězné bitvy. Cestou potkávají čarodějnice, které jim předpovídají budoucnost: Macbetha čeká královská koruna a potomci Banca budou sedět na trůně. Lady Macbeth poté manžela přiměje k vraždě krále Duncana, aby tak urychlil věštbu. Podezření z vraždy padá na uprchlého králova syna Malcolma a Macbeth se ujímá trůnu. Druhá část věštby však hovoří o tom, že královského trůnu nakonec dosáhnou synové Banca, proto jej dává Macbeth zavraždit a Bancův syn uprchne. Pro Macbetha a jeho ženu se stává krutost a svévole prostředkem k získání neomezené moci.
Na hostině k poctě nového krále pronásledují Macbetha vidiny mrtvého Banca. Lady se snaží manžela před hosty upokojit. Šílený a bezradný Macbeth vyhledá čarodějnice, které mu formou zjevení specifikují další předpověď: Macbeth podlehne muži, kterého neporodí žena, a o trůn přijde, až se pohne Birnamský les. Lady M. zešílí a umírá. V závěru se věštba završí – přichází odplata. Za podpory Angličanů se v Birnamském lese shromažďují povstalci a na Malcolmovu výzvu se maskují větvemi – vypadají jako pochodující les. V závěrečné bitvě zabije Macduff (nezrozen, byl vyříznut z mateřského lůna) Macbetha. Lid zdraví nového krále Malcolma.
Obsazení:
Macbeth – Alexander Vovk
Lady Macbeth – Katarína Jorda Kramolišová
Banco – Dalibor Hrda
Macduff – Juraj Nociar
Malcolm – Dušan Růžička
Dáma – Šárka Maršálová
a další...
libreto – Francesco Maria Piave
dirigent – Petr Šumník
režie – Jana Andělová Pletichová
scéna – Jaroslav Milfajt j. h.
kostýmy – Josef Jelínek j. h.
choreografie – Valerij Globa
sbormistr – Kremena Pešakova
korepetitoři – Libuše Vondráčková, Luca Gualco j. h.
