Firma slíbila ženě oddlužení, její dluhy ale jen dále rostly
Před pěti lety si paní Eva z Ostravy vzala úvěr ve výši 300 tisíc na rozjezd kadeřnictví. Do té doby provozovala salon v podnájmu. Platby však byly vysoké a jednačtyřicetiletá žena si spočítala, že pokud si vezme úvěr, finančně si nepohorší. Právě naopak – peníze vloží do něčeho, co bude jednou její. „Po 11leté praxi jsem měla stálý okruh zákazníků a lidé se ke mně museli objednat nejméně měsíc dopředu. Jako samoživitelka jsem se sice musela otáčet, ale vydělala jsem dost na to, abych včas hradila splátky a s osmiletým synem bez problémů vyžila,“ vypráví žena.
V dubnu loňského roku si však paní Eva zlomila nohu tak nešťastně, že musela na operaci. V nemocnici strávila tři týdny, pak jí čekala měsíční rehabilitace. V té době jí ještě nenapadlo, že se na nohu sama hned tak nepostaví. „Nemocenské pojištění jsem si platila, ale co jsem od státu dostala, na pokrytí všech měsíčních výdajů nestačilo. Z počátku jsem ještě měla na účtu finanční rezervu, ale ta mi vystačila na první dva měsíce,“ říká žena.
Po dobu hospitalizace se o syna paní Evy starala její matka. Ta jí i finančně vypomáhala, jako důchodkyně však sama neměla peněz nazbyt. Po třech měsících se paní Eva od lékaře dozvěděla, že se noha pravděpodobně nikdy nevyléčí natolik, aby jí mohla dlouhodobě zatěžovat. Což bylo pro kadeřnici, která stojí na nohou celé dny, fatální zjištění.
V bezvýchodné situaci si vzala půjčku
„Ocitla jsem se v situaci, kdy jsem neměla z čeho splácet úvěr na kadeřnictví, nemluvě o pokrytí pravidelných výdajů domácnosti. Ocitla jsem se v bezvýchodné situace, a tak jsem si vzala první půjčku, abych tu dobu překlenula,“ vysvětluje žena. Věřila totiž, že je jí podaří salon pronajmout, a získat tak peníze na splátky. Nájemníka však nenašla. Mezitím nebyla schopna „překlenovací“ půjčku splácet a vzala si další s nadějí, že se nějaký nájemce musí objevit. To se však nestalo a z úvěru a půjček jí začaly nabíhat penále z prodlení.
S narůstajícími dluhy paní Eva ztratila naději, že je někdy bude schopna splatit. V tomto rozpoložení uviděla na internetu inzerát, který nabízel jednoduché řešení jak se zbavit dluhů a na nabídku zareagovala. „Na osobní schůzce mi poradce řekl, že jsem ideální adept na vyhlášení osobního bankrotu a že nemám váhat s podáním žádosti, aby mé dluhy dále nenarůstaly,“ vzpomíná na setkání paní Eva. Za posouzení finanční situace jí obchodní zástupce naúčtoval 4 tisíce, za vypracování žádosti 10 tisíc. „Na poplatky jsme neměla, a tak mi poradil, ať si na ně půjčím. Prý to tak řeší hodně lidí v nouzi. Jen mě upozornil, že při žádání o půjčku se o osobním bankrotu nemám zmiňovat,“ dodává žena. Za žádost o oddlužení tak paní Eva zaplatila 14 tisíc, s ohledem na její majetkovou situaci však soud osobní bankrot neschválil. Sankce z prodlení se jí mezitím dále vršily.
Na seminářích se lidé naučí bránit nekalým praxím
Podle manažerky projektu Abeceda rodinných financí Kateřiny Hrudníkové, zaměřeného na finanční vzdělávání, je paní Eva typickou obětí soukromých oddlužovacích společností. „Firmy lidem slibují, že jim pomůžou od dluhů a kolikrát je vůbec neupozorní, že jim žádost nemusí být schválena. Touží navíc po klientech a zisku, takže v mnoha případech dlužníkovi osobní bankrot nabídnou, ačkoli vědí, že ho soud nepovolí. Dlužník tak jenom zaplatí další peníze, zatímco mu narůstají sankce z prodlení,“ vysvětluje Hrudníková. V Česku přitom fungují bezplatné právní poradny, které návrh na oddlužení vypracují zdarma. A pokud vyhodnotí, že dlužník není vhodný adept pro oddlužení, snaží se pro něj najít jiné řešení.
S lidmi jako paní Eva se lektorky projektu Abeceda rodinných financí setkávají na seminářích pro veřejnost. Tento projekt, jehož vznik iniciovala společnost Provident Financial, se zaměřuje na prevenci předlužení a nabízí praktické znalosti správy rodinného rozpočtu a právního minima. Semináře jsou bezplatné a konají se po celém Česku. Požádat o uspořádání semináře mohou starostové obcí a měst nebo samotní občané. Na webu www.abecedafinanci.cz stačí najít lektora, který působí v daném kraji a kontaktovat ho prostřednictvím emailu. Zájemce se pak s lektorem domluví na tématu semináře i místu a času konání. Jednoho semináře se může zúčastnit až 20 osob.
