Nahrávka opery Armida, uvedené v novodobé české premiéře operou Národního divadla moravskoslezského dne 3. května 2012 v Divadle Antonína Dvořáka, byla zaznamenána ve špičkovém obsazení pod vedením dirigenta Roberta Jindry Českým rozhlasem Ostrava dne 8. listopadu 2012. Záznam byl součástí programu „Operní sezóna“ Evropské vysílací unie (European Broadcasting Union), který přejalo 15 národních rozhlasových stanic EBU, včetně sítě veřejnoprávních rozhlasů Severní Ameriky a Japonska. Bylo to historicky poprvé, kdy se záznam Českého rozhlasu Ostrava a operního představení z Národního divadla moravskoslezského dostal do prestižní mezinárodní výměnné nabídky záznamů a přenosů z předních operních domů světa: „Záznam představení je po umělecké stránce velice zdařilý, s některými opravdu pozoruhodnými výkony. Ostravská opera tím prokazuje dílu, jeho autorovi i naší kultuře mimořádnou službu,“ uvedla po pořízení nahrávky hudební redaktorka Českého rozhlasu a členka Hudební skupiny Euroradia Dagmar Henžlíková.
„Věříme, že nahrávka vstoupí do historie nahrávek oper Antonína Dvořáka v českém a světovém kontextu a bude tak důstojnou připomínkou 110. výročí úmrtí Antonína Dvořáka,“ říká koordinátorka mimořádných projektů NDM Martina Klézlová. Editor CD a dramaturg opery NDM Daniel Jäger k tomu dodává: „Vydáním tohoto CD chceme také upozornit světové operní domy na toto pozoruhodné Dvořákovo dílo, zpracovávající mimo jiné celoevropský námět. Nahrávka je zároveň jedinečným dokumentem současné generace pěvců (Dana Burešová, Tomáš Černý, Ulf Paulsen, Martin Bárta, Martin Gurbaľ ad.), která paradoxně nemá tolik nahrávek ve srovnání s generacemi předcházejícími.“
Křest CD se uskuteční v úterý 3. března 2015 v 17 hodin ve foyeru 1. balkónu Divadla Antonína Dvořáka v Ostravě za účasti Dany Burešové (Armida), Tomáše Černého (Rinald), Ulfa Paulsena (Ismen), Roberta Jindry (dirigent) a dalších hostů.
Nahrávka – osoby a obsazení:
HYDRAOT, král Damašku Martin Gurbal’
- ARMIDA, jeho dcera Dana Burešová
- ISMEN, vládce Sýrie a čaroděj Ulf Paulsen
- RINALD, rytíř Tomáš Černý
- BOHUMÍR, vůdce křižácké výpravy Martin Bárta
- PETR, poustevník David Szendiuch
- SVEN, rytíř Martin Šrejma
- GERNAND, rytíř Matěj Chadima
- DUDO, rytíř Peter Svetlík
- UBALD, rytíř Roman Vlkovič
- ROGER, rytíř Ondřej Koplík
- MUEZIN, HLASATEL Martin Štolba
- SIRÉNAMarianna Pillárová
- Sbor a orchestr opery NDM (koncertní mistři: Vladimír Liberda, Petr Kupka)
- DirigentRobert Jindra
SbormistrJurij Galatenko
Nastudováno v českém originále.
- Audiozáznam představení 8. listopadu 2012 v Divadle Antonína Dvořáka v Ostravě
- Hudební režie František Mixa
- Mistr zvuku Lubomír Výrek
- CD 1 [39:53] CD 2 [49:13] CD 3 [72:40]
- DDD Stereo
(C) 2014 Národní divadlo moravskoslezské, www.ndm.cz
- (P) 2012 Český rozhlas, www.rozhlas.cz
O OPEŘE ARMIDA
Po jednoznačném úspěchu Rusalky (1901) hledal Dvořák další námět k opernímu zpracování. Na počátku roku 1902 mu připomněl Jaroslav Vrchlický, že mu již dříve nabízel své libreto Armida podle Tassova Osvobozeného Jeruzaléma o lásce rytíře Rinalda a pohanské kouzelnice Armidy. Tuto látku již zhudebnily desítky skladatelů, mimo jiné Lully, Händel, Mysliveček, Gluck, Haydn nebo Rossini. Vrchlický epos roku 1887 přeložil do češtiny a brzy na to jej zpracoval i jako operní libreto. Po počátečním Dvořákově odmítnutí o jeho zhudebnění uvažovali Karel Bendl, Zdeněk Fibich a Karel Kovařovic, Vrchlický však stále doufal ve zhudebnění Dvořákem. Libreto splňovalo řadu nároků, které Dvořák měl: jednalo se o námět z celoevropské kultury, obsahovalo mnoho možností pro drobnokresbu prostředí i fantaskní obrazy. Nicméně skladatel měl z kompozice velké obavy. Po velkých peripetiích v souvislosti s textovými změnami operu dokončil a připravil k premiéře v pražském Národním divadle v roce 1904. Přijetí obecenstvem bylo sice příznivé, ale nepovedené inscenační pojetí se stalo předmětem ostré kritiky. Vypětí při přípravě premiéry a zklamání nad výsledkem se podepsalo na Dvořákově zhoršujícím se zdravotním stavu. Skladatel zemřel několik týdnů po premiéře Armidy, 1. května 1904. Přes svoji nezpochybnitelnou uměleckou hodnotu je Armida na jevištích uváděna jen zřídka. Premiéra v Národním divadle v roce 1904 byla následována pouze šesti reprízami, načež z jeviště zmizela na dlouhých čtyřiadvacet let. V roce 1928 se o její rehabilitaci pokusil Otakar Ostrčil. Byl poněkud úspěšnější, opera byla tentokrát stažena až po osmnácti reprízách. Jako druhý se o znovuuvedení Armidy v Národním divadle zasloužil Václav Talich v roce 1941, ale naději na udržení díla na repertoáru tentokrát zmařilo uzavření divadla nacisty v roce 1944. Stihlo se jen třináct repríz. Po obnovení provozu divadla se opera vrátila na scénu v roce 1946 a pod taktovkou Františka Škvora bylo odehráno dvanáct představení. Derniéra 11. února 1948 představovala poslední možnost zhlédnout Armidu na jevišti Národního divadla na dalších téměř čtyřicet let. Teprve v roce 1987 přistoupilo vedení divadla k novému nastudování, které se v průběhu pěti sezón hrálo celkem osmadvacetkrát. Na mimopražských scénách se Armida vzácně objevovala v Plzni (1925 a 1943), Brně (1935 a 1994), Olomouci (1936) a Liberci (1968). V Ostravě byla dosud nastudována třikrát – pod taktovkou Jaroslava Vogela (1941), Václava Návrata (1991) a Roberta Jindry (2012). Před dosud posledním ostravským nastudováním zazněla Armida na našem území naposledy v roce 1995 v Praze v koncertním provedení České filharmonie a dirigenta Gerda Albrechta. Prozatím jediné zahraniční nastudování Armidy se uskutečnilo v německém jazyce v roce 1961 v Brémách. Titulní roli tehdy na prahu své kariéry vytvořila mladá Montserrat Caballé.
