Laboratoř Spadia Lab disponuje novými špičkovými přístroji, které umí výrazně zkrátit čas vyhodnocení vzorků v rámci genetického vyšetření. To je významné pro stanovení diagnózy, prognózy i léčebné strategie onkologicky nemocných pacientů. Do nových technologií a přístrojového vybavení svých laboratoří investovala společnost za poslední měsíce přibližně 20 milionů korun.
Rychlost komunikace mezi nemocnicí a laboratoří je velmi důležitá a závisí především na lidech, kteří si v zájmu pacienta předávají informace v co nejkratším termínu. Přibližně v 17 hodin byl doručen do laboratoře vzorek periferní krve a kostní dřeně pacienta s požadavkem potvrzení, nebo vyloučení diagnózy akutní leukemie. Vzorky byly okamžitě zpracovány a podrobeny cytogenetické a molekulárně-biologické analýze. „V takto akutních případech je důležité podat výsledek lékaři do 6 hodin od příjmu vzorku v laboratoři. U pacienta jsme našli patologickou změnu potvrzující diagnózu APL, tedy formy leukemie s velmi prudkým průběhem. Výsledek jsme v tomto případě sdělili lékaři telefonicky ve 22 hodin téhož dne. Lékař v nemocnici mohl ihned zahájit cílenou léčbu,“ sdělila Marie Pěnčíková, odborná pracovnice Laboratoře lékařské genetiky Spadia Lab.
„Cytogenetické vyšetření se dnes stalo nedílnou součástí spektra hematologických vyšetření u pacientů s hematologickou malignitou. Nález chromozomové aberace (aberace – změna v počtu nebo struktuře chromozomů) u pacienta se zhoubným onemocněním krve stanovuje nebo upřesňuje jeho diagnózu, lze podle něho předpovědět pravděpodobný vývoj onemocnění či přímo určit jeho cílenou léčbu, můžeme podle něj monitorovat úspěšnost léčby či blížící se návrat onemocnění,“ upřesnil vedoucí Laboratoře lékařské genetiky Spadia Lab Jiří Sobotka.
„Díky těmto vyšetřením víme, zda má pacient dobrou, nebo špatnou prognózu, a podle toho můžeme volit optimální léčbu. U špatné prognózy volíme agresivní protinádorovou léčbu, která je toxická a zpravidla značně zatěžuje pacienta. U příznivých prognóz, kdy je riziko nízké, můžeme pacienty s například chronickou lymfatickou leukemií jen sledovat,“ přiblížil primář hematoonkologického oddělení Fakultní nemocnice Ostrava Jaromír Gumulec.
Příběh: Je to jen několik dní, kdy propustili Jiřího Svobodu z nemocnice. Na otázku, jak se mu daří, odpovídá jako ve škole známkou chvalitebně. Nemá vykonávat žádnou velkou fyzickou aktivitu, a tak se jeho činnost smrskla většinou na sledování televize, koukání z okna a lehké procvičování rukou a nohou, aby mu úplně neochably svaly. „Měsíc v nemocnici na lůžku mi dal zabrat. Byl jsem zvyklý sportovat a vykonávat fyzickou práci, neustále jsem dělal kolem rodinného domu. A najednou jsem se ocitl na jednotce intenzivní léčby,“ popisuje jednapadesátiletý muž. Byl to obrovský šok. Předtím totiž neměl vážné potíže. V prosinci loňského roku se potýkal, stejně jako mnoho dalších lidí, s běžným nachlazením bez teplot. Střídavé směny mu umožnily si pár dní doma poležet, ale nemocenskou si nevzal. Jeho stav se zlepšil, ale za pár dní se mu přitížilo. „U lékaře jsem dostal antibiotika, která ale nezabrala. Vlastně díky náhodě, kdy mě začaly trápit chronické potíže se dnou, jsem navštívil svou lékařku ve Vítkovické nemocnici. Ta si všimla hematomů na nohou, vzala mi krev a poslala mě ihned na chirurgii, aby se vyloučilo ucpání cév. Když jsem k ní přišel z vyšetření zpátky, okamžitě mě nechala transportovat sanitkou do Fakultní nemocnice v Ostravě. A pak už to šlo velmi rychle,“ udává Jiří Svoboda, kterého v nejbližších dnech čekají další chemoterapie.
Pacienti mnohdy nemají žádné příznaky, jsou jen více malátní a unavení. Někdy udávají krvácení z nosu a tvorbu modřin. „A to už jsou varovné signály, kdy může jít skutečně o čas. Akutní leukemie nastupuje jako blesk. Pokud není zahájena okamžitá léčba, může dojít k nitrolebnímu krvácení, krvácení do vnitřních orgánů a celkovému kolapsu, který se už nedá zvládnout žádnou terapií,“ zdůraznil hematoonkolog Jaromír Gumulec z Fakultní nemocnice Ostrava.
Pokud mají odborníci podezření na akutní leukemii, nastupuje okamžitě několik typů vyšetření – testy na určení diagnózy, tedy druhu leukemie, další vyšetření potvrdí, jakou má pacient prognózu. Jedná se o genetické testy v nádorových buňkách,“ vysvětlil hematoonkolog Jaromír Gumulec. V průběhu hospitalizace může také selhávat léčba nebo se její průběh může závažně komplikovat tím, že pacient nereaguje na podávané léky, tak jak by měl. Příčiny mohou být různé, lék může být příliš rychle, nebo naopak pomalu metabolizovaný enzymy. Důvodem ale může být také genetická změna. „Člověk může být přecitlivělý na určitý druh léčiv, dostavuje se krvácení a musíme rychle zjistit proč. Na hematoonkologii vycházíme z vyšetření krve, eventuálně z kostní dřeně, ale často je genetické vyšetření jedinou možností, jak určitou diagnózu potvrdit. To byl případ pacienta Jiřího Svobody,“ doplnil hematoonkolog Jaromír Gumulec, zástupce přednosty pro léčebnou péči ve Fakultní nemocnici Ostrava. Podle něj čeká pacienta ještě dlouhá doba léčení. „Posledním vyšetřením je zjištění minimálně zbytkové nemoci, jestli bylo příslušnou léčbou dosaženo léčebné odpovědi. Ale ani zlepšení krevního obrazu mi nemusí prokázat, zda v těle nezůstaly zbytkové nádorové buňky. Pokud průtoková cytometrie nebo genetické vyšetření neprokáže jejich přítomnost, pak mohu říci, že léčebná odpověď je hluboká a pacientovy vyhlídky opravdu dobré,“ uzavírá Jaromír Gumulec.
SPADIA LAB a. s. je česká diagnostická laboratoř, která patří k největším poskytovatelům laboratorní medicíny na Moravě. Komplexnost služeb zajišťují jednotlivá oddělení laboratoře – imunologie, sérologie, klinické biochemie a mikrobiologie, hematologie, toxikologie, lékařské genetiky a oddělení instrumentálních metod. Hlavním cílem je dlouhodobé poskytování špičkové laboratorní medicíny, udržení a budování kvalitních vztahů se spolupracujícími lékaři a zdravotnickými zařízeními. V popředí zájmu pracovníků laboratoře je také rozvíjení nových metod a inovátorských postupů, a současně se podílejí společně s univerzitními centry na vědeckých projektech a také se věnují publikační a přednáškové činnosti. Laboratoř je akreditována podle mezinárodní normy ČSN EN ISO 15189:2007, kdy v loňském roce prošla náročným reakreditačním auditem, prokázala svou odbornou způsobilost, a osvědčení o akreditaci tak prodloužila až do roku 2018.
Centrum intenzivní hematologické péče Fakultní nemocnice Ostrava funguje od prosince loňského roku. „Jako takové dosáhneme na všechny léky vázané na tato centra, tzn. že můžeme léčit vše. Jedinou výjimkou jsou alogenní transplantace krvetvorných buněk (tj. od dárců),“ potvrdil hematoonkolog Jaromír Gumulec. Vytvoření specializovaného centra umožnilo rozběhnout všechny diagnosticko-terapeutické programy. Příloha: ilustrační fotky Kontakt: simona.souckova@simagency.cz, mobil: 724 148 092.
