„Týmy konzultantek jsou součástí našeho velmi dobře nastaveného systému mezioborové spolupráce typického pro veškerou činnost v nemocnici, diagnostikou počínaje a doléčovací péčí konče. Tyto zdravotní sestry se významnou měrou podílejí také na vysokém hodnocení naší nemocnice ze strany pacientů," konstatuje Bc. Márie Dobešová, náměstkyně ředitele FNO pro ošetřovatelskou péči, a upřesňuje, že v ostravské fakultní nemocnici působí management léčby akutní bolesti a týmy zaměřené na hojení ran, manipulaci s imobilním pacientem, na dětskou a dospělou edukační činnost v problematice stomií, na podporu práv pacientů, na diabetiky a edukační činnost diabetiků, na bazální stimulaci a na pády v nemocnici.
„Velice aktivní je i tým zaměřený na vědu a výzkum, tým PEER a interventů a tým mentorů, který soustřeďuje přes 150 proškolených mentorů. Ti pomáhají především Lékařské fakultě Ostravské univerzity, kde se věnují studentům, edukují je a předávají jim své zkušenosti, a vedle toho spolupracují i se střední a vyšší odbornou zdravotnickou školou,“ dodává Bc. Dobešová s tím, že jednou ze skupin, jež začaly pracovat relativně nedávno, je už zmíněný tým PEER a interventů pod patronací psychiatrického oddělení. K úkolům konzultantů, kteří v něm působí, patří například pomoc obětem po haváriích nebo lidem, kteří přišli o své blízké. Tato služba se velmi osvědčila například u nedávného železničního neštěstí ve Studénce.
Více než 15 let ve FNO působí tým konzultantek hojení ran. „Vzhledem k tomu, že se konzultantky v tomto oboru neustále vzdělávají, dosahují opravdu fantastických výsledků. Dokládá to i řada děkovných dopisů, které do nemocnice přicházejí od spokojených klientů," hovoří Bc. Dobešová o dvacetičlenné skupině zdravotních sester, která svou činností pokrývá jednotlivé kliniky, centra a oddělení, a jejíž členky jsou ochotny kdykoli poskytnout konzultaci, případně rovnou pomoci s komplikacemi při hojení ran.
„Výsledky naší práce svědčí o tom, že stojí za to vyzkoušet různé metody při hojení ran a zajistit tak pacientům větší komfort. Každá rána je totiž specifická a je nutné k ní přistupovat individuálně, každou je třeba včas podchytit a včas léčit. A nejde jen o primární poranění, operační rány a bércové vředy, ale také o dekubity, které jsou pro pacienty stejně nepříjemné,“ popisuje hlavní úkoly konzultantek týmu pro hojení ran Mgr. Lenka Krupová, vrchní sestra kožního oddělení FNO, která je od roku 2012 koordinátorkou tohoto týmu. Ten kromě jiného vede i podrobné statistiky výskytu dekubitů, které patří k indikátorům kvality ošetřovatelské péče. „S dekubity pacienti často přijíždějí už z domova, nebo z jiných zdravotnických zařízení. U starších lidí, kteří jsou nejrizikovější skupinou, lze dekubitům předcházet problematičtěji. Ale díky různým polohovacím pomůckám a využívaní léčebných prostředků podle nejnovějších trendů se nám to relativně daří. Úspěchy jsme zaznamenaly i při snížení počtu dekubitů při několikahodinových operacích, kdy není možné člověka polohovat,“ pokračuje Mgr. Krupová s tím, že hojení ran se týká většiny oborů. „Vedle vědomostí a potřebných zkušeností je pro naši práci nezbytná kvalitní mezioborová spolupráce. Bez intenzivní spolupráce se sestrami, důvěry lékařů a bez pomoci výživových terapeutů a rehabilitačních pracovníků by to snad vůbec nešlo. Ve většině případů je potřeba, aby se zapojili všichni,“ uzavírá Mgr. Krupová.
