Od zrodu obchodně podnikatelské fakulty v roce 1990 zastával funkci děkana fakulty, vedoucího katedry a také prorektora pro studijní záležitosti. Je dlouholetým členem Vědecké rady a Akademického senátu fakulty.
U příležitosti osmdesátého výročí jsme požádali pana docenta, člověka s širokým pracovním a společenským záběrem, o rekapitulaci jeho akademické činnosti.
„Celý svůj život jsem se věnoval výchově a vzdělávání mladé generace. Padesát let jsem působil na dvou vysokých školách našeho kraje. Mám smysl pro všechno nové a z tohoto titulu jsem si již za totalitního režimu dovolil založit na Pedagogické fakultě v Ostravě katedru vědeckých metod řízení, prostřednictvím níž jsem přednášel a působil ve většině známých a největších podniků našeho regionu (v představenstvech, dozorčích radách i jiných orgánech), avšak za stálého působení na vysoké škole. Většinou to působení bylo při výchově a vzdělávání vedoucích hospodářských pracovníků, známých manažerů, kteří byli mnohdy celostátně i mezinárodně oceňováni.
Dostal jsem se do mnoha týmů vědecko-výzkumné a projektové činnosti. Zde si cením zvláště onoho momentu synergie a vzájemného obohacování, kdy si člověk uvědomuje, že jednotlivec v dnešní době moc neznamená a že skromnost, pokora a dodržování etických norem a vztahů k lidem se snoubí s cílevědomostí, náročností a vědeckostí. Můj étos a snad i morální postoje v životě byly ovlivňovány tím, že pocházím z chudé hornické rodiny, kdy několik generací mých předků působilo v hornictví, stejně tak všichni moji strýcové byli horníky. O to více si člověk pak cení možnosti vzdělání a čerpání nejvýznamnějších poznatků pro svůj další život a zejména širších mezilidských vztahů. Není proto divu, že v revolučních dnech tzv. sametové revoluce se v hlavě člověka rodí myšlenka udělat něco pozitivního pro svůj okres a jeho obyvatelstvo, zejména pro jeho mladou generaci. Ta neměla v dřívější době možnost, ani sociální zázemí pro nějaký významnější vstup na vysoké školy a do řad té části inteligence, která je schopna povznést člověka k vyšším životním cílům a hodnotám.
Příhodné materiální podmínky v podobě budov bývalého Okresního výboru Komunistické strany Československa, zvláště pak cenný lidský faktor při zakládání nové vysokoškolské instituce ještě více umocnil onu základní myšlenku a povzbudil i oficiální orgány k aktivní pomoci při vzniku Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné, Slezské univerzity v Opavě. Pokud hovoříme o zásluze konkrétních lidí na vznik univerzity, pak je nutno zdůraznit, že i v Opavě zhruba ve stejné době vznikla malá skupina iniciativních pracovníků, kteří spojili své úsilí s karvinskými a dovršili společný záměr k oficiálnímu založení vysokoškolské instituce v opavském a karvinském regionu."
Čím jste chtěl být od malička?
"Od malička jsem chtěl být učitelem v oblasti ekonomických předmětů, proto jsem nastoupil do učebního poměru do družstva Jednota - Jedność, získal výuční list. Po ukončení jsem byl vyslán na Střední ekonomickou školu do Orlové. Další studium pokračovalo na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde jsem vedle diplomu získal i pedagogické oprávnění vyučovat na středních školách ekonomickým předmětům."
Kdy nastal zvrat, že jste se rozhodl dělat tuto práci, co nyní děláte? Kdo dal k tomu podnět?
"Čtyři roky jsem působil na učňovských obchodních školách jako zástupce ředitele a také inspektor. Následně jsem úspěšně absolvoval konkurzní řízení vyhlášené Pedagogickou fakultou v Ostravě na místo odborného asistenta. Většinu svého působení zde jsem vykonával funkci vedoucího katedry. Takto se splnil můj dětský sen stát se učitelem ekonomických předmětů."
Jaké jsou Vaše koníčky?
"Mým největším životním koníčkem je cestování po světě a navazování kontaktů s lidmi a s vysokoškolskými institucemi, i různé sportovní aktivity (kopaná, krasobruslení a běh). Dalším koníčkem, kterému věnuji svůj volný čas, je četba historické, zejména vojenské literatury. Potěší mne i zhlédnutí autentického vojenského filmu."
Jak, při svém plném pracovním nasazení na fakultě, nalézáte čas na své koníčky?
"I přes nedostatek času a maximální vytížení v určitých obdobích si na ně nějaký čas vždy najdu. Také musím říci, že rodina mně v mých zájmech vždy plně podporovala."
Jaké funkce jste na fakultě zastával?
"Na obchodně podnikatelské fakultě jsem tzv. prošel téměř všemi významnými funkcemi, děkanem počínaje přes vedoucího katedry až po funkce ve Vědecké radě i Akademickém senátu. Také jsem vykonával funkci prorektora Slezské univerzity pro studijní záležitosti."
Kterou z věcí, jež jste vykonal v pozici děkana fakulty, považujete za nejvýznamnější?
"Hrdý jsem především na to, že jsem našel vysoce inteligentní, obětavé a nadané spolupracovníky, kteří mne ve všech mých aktivitách a záměrech nejen podporovali, ale pomohli mi je i důstojně naplnit. Dále považuji za velmi významné, že se nám podařilo založit obchodně podnikatelskou fakultu v rámci Slezské univerzity. Za neméně významné považuji získání první akreditace a dosažení graduace absolventů s titulem Ing. Výrazně jsem pomohl při zakládání významných podniků a organizaci v regionu, např. známého podniku BOHEMIACOOL, STERIWUND, závodu na výrobu obvazů při Teplárně Karviná, Domova seniorů Pohoda v Orlové apod."
Myslíte si, že i když nejste na pozici děkana, můžete významně ovlivňovat směr, kterým se fakulta uchyluje?
"Ač si tyto ambice nekladu, přece jen nacházím dostatek porozumění pro vyslechnutí mých názorů, případně připomínek, které jsou brány v úvahu při řešení problémů naší fakulty."
Za dobu svého působení na fakultě jste zajisté obdržel mnoho lákavých nabídek z jiných vysokých škol, proč jste zde zůstal?
"Zůstávám v Karviné hlavně proto, že jsem nenapravitelným patriotem tohoto regionu i rodiště. Mám zde hluboké kořeny právě v onom lidském smyslu."
Můžete nám říci, co se vám na fakultě líbí a co by mělo být naopak vylepšeno?
"Jde o velmi závažnou a podstatnou otázku, která je spjata s rychlým vstupem České republiky do světového prostoru. Dvacetileté období přechodu od tradičního vzdělávání k dnešní masové a kvantitativní podobě bylo ve srovnání se světem příliš překotné. Novou univerzitu vybudovanou na zelené louce tato skutečnost musela poznamenat a přidají-li se k tomu další širší podmínky jako např. menší ochota kamenných vysokých škol při získávání vlastních profesorů, docentů a doktorů nás nutně musely vrhnout do méně výhodné pozice. Jsem velkým fanouškem moderních informačních technologií, avšak vidím i jejich složitější doprovodné jevy, jako odtržení části mladé generace od původní knihy, od citového pouta s rodinou, přáteli a širším okruhem lidí i od správného chápání pojmu vzdělanost. Vyloženě mne trápí skutečnost, že se nám nedaří upoutat studenty svými přednáškami a že máme minimum prostoru pro individuální kontakt s nimi. K tomu byly již ve středověku univerzity zakládány, aby kolem vyučujícího vyrůstali vzdělaní lidé, kteří se budou hrdě hlásit k příslušnému vědnímu směru, k oboru, jmenovitě „i k učiteli a ke svému vysokoškolskému pracovišti"."
Je nějaký rozdíl mezi studenty, kteří nyní studují a studenty Vašeho vysokoškolského studia?
"Tato otázka je spjata s mou předchozí odpovědí a já ji osobně spojuji s určitým sociálním zázemím, které jsme měli k dispozici v naší generaci. Tatínek byl starší a v důchodu, maminka nikdy nepracovala. Nebýt vedení firmy Jednota - Jedność, nikdy bych se na studia nedostal. Zdá se mi, že mnoho dnešních studentů se vůbec neobává školného a že nemusí vyvíjet velké úsilí, aby měli z čeho studia zaplatit. To moje generace neznala. Musel jsem čtyřikrát do roka předkládat průběžné výsledky studia firmě, která mne na studia vyslala. Také rodiče přímo očekávali moji brzkou finanční návratnost a pomoc do rodinného rozpočtu."
Mnohými pedagogy, ale také studenty jste považován za jednu z nejvýznamnějších osobností fakulty, ve které vidí svůj vzor. Proč si myslíte, že tomu tak je?
"Mé předchozí odpovědi zřejmě daly logickou dedukci na výše uvedenou otázku a já osobně mohu být jen vděčen, jestli ve mně někteří spolupracovníci spatřují nějaký skromný vzor."
Děkujeme za vždy příjemný rozhovor a přejeme panu docentovi mnoho zdraví do dalších let.
Zpracovaly: Halina Starzyczná, Pavla Sýkorová
Otázky připravil: student Michal Kamenčák
