Dva domky, kde teď využívá Archa, sloužily původně jako náhradní bydlení pro lidi, kterým vzala střechu nad hlavou velká povodeň v roce 1997. Slezská diakonie je získala o dva roky později.
Jakub Olejníček, sociální pracovník: "V té době šlo snad v podstatě o jedno z prvních nebo snad úplně první chráněné bydlení v MS kraji."
Klienti se v Arše učí věcem, které jsou pro nás samozřejmostí. Hospodaří se svými penězi, chodí nakupovat, podle svých možností pracují a baví se. Základní myšlenkou je tady to, že člověk s mentálním postižením, je člověk jako každý jiný.
Jakub Olejníček, sociální pracovník: "Neměl být zavřen, izolován před společností v nějakém umělém prostředí nějakého ústavního zařízení, kde je těch klientů 250."
V současné době se chráněnému bydlení, stejně jako ostatním sociálním službám, nedostává prostředků.
Miroslava Pattermanová, pečovatelka: "Máme problémy s nedostatkem financí například na pomůcky pro klienty."
Archa, chráněné bydlení pro mentálně postižené, se dostává do tak svízelné situace, že se už stěží obejde bez pomoci sponzorů. Těch ale není nazbyt.
