Pavel Štangler se tehdy plazil nekonečných 600 metrů pro pomoc. Nohu mu lékaři už zachránit nemohli a museli mu ji amputovat. Následovalo několik operací a rehabilitace. Dnes už stojí opět na svahu.
Pavel Štangler, provozovatel vleku: "Jde to, musí to jít, nic jiného se dělat nedá. Je to rok, na sněhu chodím jenom chvíli. Učím se a myslím si, že to zvládám docela slušně a že to bude lepší a lepší."
Vyrovnat se s vážným zraněním a naučit se žít s postižením však nebylo nic jednoduchého.
Pavel Štangler, provozovatel vleku: "Za ten rok celková depka byla, jak se říká, protože člověk si na to musí zvyknout. Vypadá to, že jsem silný, možná jsem, ale ty depky tu jsou, s tím se nedá nic dělat."
Překonat nepřízeň osudu by bylo mnohem těžší bez pomoci těch nejbližších. Pavel Štangler měl naštěstí o koho se opřít.
Pavel Štangler, provozovatel vleku: "Rodina mi pomohla hodně a postavila mě, jak se říká, zpátky na nohy."
Anketa, lyžaři: 1. "Jedním slovem neuvěřitelné." 2. "To bylo úžasné. To bylo ani ne měsíc a už tady pobíhal. Fantastický pán."
A co by chtěl Pavel Štangler vzkázat lidem, kteří se dostal do podobné těžké situace?
Pavel Štangler, provozovatel vleku: "Lidem, co se dostali do stejné situace jako já, bych chtěl poradit, aby to nevzdali a bojovali, nic jiného se dělat nedá. Musí sami a okolí jim musí pomoci, protože jinak to nejde."
Pavel Štangler je bytostný optimista a má do budoucnosti plno plánů. Jedním z nich je třeba podstatně rozšířit a zmodernizovat lyžařský vlek.
