Manžel současné vedoucí karvinského filmového klubu Šárky Fiedlerové patřil k jeho zakladatelům. Dalo by se tedy říct, že společný zájem se stal jednou z náplní jejich života, která je provázela neustále.
Šárka Fiedlerová, vedoucí Filmového klubu: "Já jsem tady vlastně přišla do Filmového klubu, potřeboval pomáhat. Pomáhala jsem mu prodávat lístky, on uváděl film, no a tak potom nějak jsme se více seznámili právě díky tomu filmovému klubu, a myslím si, že jsme měli úplně společný, tedy koníček. Můžu říct, že je to náplň mého života, a díky tomu, že tady mohu být v knihovně, tak vlastně mám opravdu naplnění volného času a takových svých koníčků."
Filmový klub v Karviné vznikl v roce 1968 a než se jeho funkce ustálila v prostorách knihovny, udála se spousta věcí.
Šárka Fiedlerová, vedoucí Filmového klubu: "Zaměření filmových klubů bylo tehdy takové průkopnické. Dávaly se tam filmy, které normálně třeba ani režim moc nechtěl pustit do široké distribuce. Mnohé filmy byly takové až potajmu, bylo to úspěšné. Dělaly se třeba, když se promítaly některé filmy, tak muselo být třeba i dvě představení za sebou, protože lidé zjistili takový punc jakési zakázanosti, tak si koupili lístky a museli tedy promítat dvakrát. Ale bylo to zajímavé a hodně dobrodružné a někdy i nebezpečné pro ty, kteří ten filmový klub vedli."
Po roce 1989 začal mít Filmový klub zase trochu jiný nádech s cílem jít za sdíleným filmovým zážitkem, o kterém mohou později diváci diskutovat a jít tak za vyšší filmovou kulturou. Hledí se také na klasické tradice, například na to, že titulky patří k filmu jako jeho nesmazatelná součást.
Šárka Fiedlerová, vedoucí Filmového klubu: "V titulcích je veškerá kulturní informace o tom filmu, o těch autorech. Je to vlastně úcta k těm autorům. Doznívá tam hudba toho filmu, a tedy pokud je tady zhasnuto, a to tady je, tak díváme se až do toho posledního puntíku titulků a mnohdy se i zatleská, což je krásné."
Filmový klub v Karviné vychovává nejen dospělé, ale i mladé lidi a teenagery prostřednictvím filmografie k širokému náhledu na svět, který lze získat právě díky jedinečnému pohledu každého režiséra nebo scenáristy. Právě proto má Filmový klub dodnes své příznivce, ač už tento koníček v době sociálních sítí není tolik viditelný.
