Začleňování handicapovaných dětí do běžných škol funguje v Česku už mnoho let. Zkušenosti s inkluzí mají například v Karviné, Havířově, Opavě nebo Frýdu-Místku.
Renáta Helešicová, speciální pedagog: “Co je pro nás nové, tak je nadmíra administrativy, která zatěžuje pedagogy a rodiče.”
Každá taková škola, která nabízí vzdělání dětem se speciálními potřebami, musela dosud jejich zajištění často platit sama. Od září novela zákona slíbila školám finance na potřebná opatření, zatím se školy peněz ale nedočkaly.
Dagmar Glatzová, ředitelka ZŠ a MŠ Prameny: “Problém je, že nevíme, jakým způsobem financovat speciálního pedagoga. Finance měly nabíhat od září, je únor a nemáme peníze stále, takže to dokrýváme ze svých provozních prostředků a a z prostředků města.”
Peníze školy dostanou, do MSK poputuje prozatím více než 40 milionů korun.
Jarmila Balážová, mluvčí MŠMT: “Za měsíc říjen až prosinec bylo na podpůrná opatření v MSK vyčleněno 43,5 mil.korun. přičemž tento údaj bude každý měsíc navyšován.”
Některé školy musely kromě zajištění asistentů uzpůsobit i prostory ve škole a najít místo, kde budou moci hendikepovaní odpočívat. Jako například v opavské ZŠ Šrámkova.
Ivana Chramostová, ředitelka ZŠ Šrámkova: “Tyto děti integrované když potřebují si odpočinout, tak tam s asistentem zajdou, za deset minut jsou zase čilí a můžou pokračovat.”
