8.8. 2018 se u památníku obětí železničního neštěstí ve Studénce sešlo asi 30 lidí. Pozůstalí po obětech, cestující z vlaku i ti, kteří jim pomáhali. Vlaky, které kolem půl 11 pod mostem projížděli zatroubili.
A takto to na místě neštěstí vypadalo přesně před 10 lety. Obrovská hromada trosek. Čtyři vykolejené vagóny. Spousta zraněných a také mrtvých. Mohlo to být ještě mnohem horší, nebýt pohotovosti strojvůdce, který stihl přibrzdit ze 130 na 90 km v hodině. “36 let ježdění udělá z chlapa strojvůdce a ten pak reaguje automaticky. Ten nepřemýšlí nad tím, jestli je hrdina a nebo ne,” řekl strojvůdce vlaku Comenius Jiří Šindelář.
Každoroční setkání u památníku si nenechá ujít ani Naděžda Tomčíková. Ta se tehdy z role cestující ihned proměnila do role záchranářky, protože je zdravotní sestra. Setkání u památníku ji pomáhají. “Nám pomáhá sdílení stejných pocitů a cítíme to stejně i beze slov, přestože jsme se třeba rok neviděli,” přemýšlela Naděžda Tomčíková.
Mezi cestujícími byli i dva kamarádi, kteří jeli na koncert Iron Maiden do Prahy. Jeden z nich si schovává i jízdenku z osudného dne. “Ledva jsme hltli dva loky a už jsme byli v mostu. Všechno lítalo,” řekl a druhý dodal: “To se nedá popsat ty pocity, když vidíte tu hrůzu.”
Hlavním tématem diskusí bohužel byl nepochopitelný rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně, který obviněné zprostil viny. Všichni nyní doufají, že to odvolací soud napraví a viník bude konečně potrestán.
