Loni se kvůli protiepidemickým opatřením snížila globální produkce oxidu uhličitého související s energií na 31,4 miliardy tun. Letos to však podle nejnovější studie vypadá na druhý nejvyšší meziroční nárůst produkce v historii, kvůli ekonomickému zotavování. Emise vzrostou i napřesrok a v roce 2023 pak překonají dosavadní rekord z roku 2018, odhaduje agentura.
Ani tam se však podle ní nárůst nezastaví a v následujících letech bude pokračovat, což významně ohrozí snahu o uhlíkovou neutralitu v roce 2050, k níž se hlásí drtivá většina států. Prohlášení vlád z celého světa, že po pandemii bude budoucnost „čistější”, tak podle šéfa IEA Fatiha Birola zůstala pouze u slibů.
Agentura spočítala odhad produkce emisí na základě víc než 800 státních programů udržitelného oživení, které jsou zveřejněné na jejím webu. „Navzdory zvýšeným klimatickým ambicím je objem finančních prostředků na hospodářské oživení vynakládaných na čistou energii minimální,” uvedl Birol.
Vlády se totiž zavázaly v této oblasti k investicím za 380 miliard dolarů (8,3 bilionu korun), což jsou pouhá dvě procenta z celkové částky určené na podporu ekonomik po pandemii. Aby svět skutečně dosáhl do roku 2050 uhlíkové neutrality, bylo by podle IEA potřeba vynaložit minimálně třikrát tolik peněz.
