Název dali chalupě právě manželé Foltysovi podle regionu, ve kterém se stavba nachází a kde se odedávna těžilo zlato a další rudy.
Renáta Fotysová, spolumajitelka: „Zlatorudná chalupa je náš výmysl, protože se v téhle oblasti těžilo dlouho zlato. To zlato se tady těžilo podle dochovaných archeologických nálezů už 1500 let před naším letopočtem. Ty pozůstatky jsou tady úplně všude. Je tady spoustu štol, jsou tady rýžoviště a do dneška tady jezdí amatéři hledat nějaký zlatý prach.“
Chalupa byla po převzetí již ve velmi zchátralém stavu a pro její záchranu bylo potřeba mnoho práce.
Renáta Fotysová, spolumajitelka: „Chtěli jsme začít u fasády a u oken, chtěli jsme ty okna udělat tak, aby se podobaly co nejvíce těm původním. No a pokračovalo to přes střechu, stěny, podlahy, kompletní nové rozvody vody, elektriky, odpadů jako všeho, takže z původní chaloupky zůstaly zachovány pouze nosné trámy a potom ty krásné prvky, které byly dochované.“
Během záchranných prací nacházeli stavebníci také četné pozůstatky minulosti.
Renáta Fotysová, spolumajitelka: „A byly to kameny označené, po kterých jsme se pídili, jaký mají význam a po jejich symbolech, což se nám tedy podařilo asi rozluštit. A jsou to kameny, které značily hranice panství německých rytířů. Myslím že jsme našil vzkaz stavebníka, zakopaný tady ve zdi, byl to krásný nápis, ten taky bude zakomponovaný tady do interiéru.“
Našel se tady také původní nábytek nebo třeba zahradní koupelna.
Renáta Fotysová, spolumajitelka: „Je to sprcha, kterou jsme našil zazděnou ve střeše. Ta sprcha se vyráběla někdy v letech 1915 až 1925, předpokládáme, že to byla původní koupelna, no tak my jsme z ní udělali novodobou koupenu.“
Práce, které na chalupě probíhaly a probíhají by se neobešly bez obětavé pomoci dobrovolníků, přátel i rodičů.
Renáta Fotysová, spolumajitelka: „Zrovna dneška děvčata pracovaly na oknech, protože ty dřevěné okna potřebují speciální péči a ostatní se věnují kamenné zdi, která vlastně je podpůrná zeď a dělají se kamenné chodníky ze zdejších kamenů.“
Iva Glabazňová, dobrovolnice: „No já jsem tady poprvé. My jsme přijeli včera ráno a vlastně jsme akorát do dneška. A proče sem jezdíme? Protože kamarádka potřebovala pomoc s tím, že vlastně je to v přírodě, takže se tak spojilo příjemné s užitečným. Je tu krásně, je tu nádherně.“
Tereza Foltysová, dcera: „Tak dneska jsme pomáhali v kuchyni a šli jsme se projít do lesa. Jo, ny kyselce jsme byli pro živou vodu. Jo, mám ji tady.“
Nedaleký pramen železité kyselky je také zdejším lákadlem pro turisty a návštěvníky.
Renáta Fotysová, spolumajitelka: „Všechny návštěvy u nás na chalupě to mají povinné se tam jet podívat, protože pramen je léčivý, je velice chutný, podle pověstí by měl léčit trudnomyslnost, zažívací potíže a snad by měl pomáhat i na srdce.“
I přes probíhající práce už noví obyvatelé pořádají četná tematická setkání milovníků bylinek, zdravé stravy či kosmetiky a chystají další plány pro využití chalupy.
Renáta Fotysová, spolumajitelka: „Jóga samozřejmě, to je naše srdcovka, jogínky z Opavy tady jezdí moc rády, měly tady několik krásných víkendových akcí a musím říct, že se těšíme na to, až dobudujeme horní sál a to teprve bude krásná relaxační, meditační místnost a dá se využít i k jiným společenským setkáním.“
Už v létě plánují u chalupy cyklistické kempy i pobyt pro rodiče s dětmi, zaměřený na keramiku, odborné přednášky či rýžování zlata.