Sestup pánevního dna, potíže s močením nebo inkontinence. To jsou problémy, se kterými se ženy často potýkají potichu a s ostychem. Urogynekologické obtíže přitom nejsou výjimkou a v některých případech mohou skončit až na operačním sále.
Lukáš Režňák, zástupce primáře, gyn.-porodnické odd. SNO: ,,Pacientka s rozsáhlým prolapsem teda přišla na naši ambulanci s obtížemi, které se týkaly jejího výhřezu, obtížemi s močením, tlaku, bolesti a spol. Rozhodli jsme se pro operační výkon za účelem zlepšení jejího stavu, zlepšení vymizení obtíží, jakou jsou právě ty bolesti, vymizení obtíží s mikcí, aby měla lepší stav a její další život. Složitá operace to až tak není, ale je časově náročná, vyžaduje velkou pozornost a pečlivou přípravu.”
Podle lékařů nelze vzniku těchto potíží stoprocentně zabránit. Významnou roli hraje genetika, počet porodů i fyzická zátěž během života.
Marek Fabian, primář, gyn.-porodnické odd. SNO: ,,Úplně 100% se to zajistit nedá nikdy, aby se žena k nějaké operaci nedostala, protože tam hrajou faktory, je nějaká role genetika, prostě pevnost toho pánevního dna, toho svalstva tam a toho vaziva,///Nicméně všeobecně, čím víckrát žena rodila, tak je víc riziková. Pokud celoživotně těžce pracuje, zvedá těžké předměty, tak je ta náchylnost k urogynekolovickým potížím vyšší.”
Naopak aktivní životní styl a posilování svalů pánevního dna mohou riziko alespoň částečně snížit. Problémem ale je, že v počátečních stádiích ženy potíže často vůbec nepociťují.
Marek Fabian, primář, gyn.-porodnické odd. SNO: ,,Mírné stupně ta žena na sobě ani nemusí nějak extra poznat, protože to nebolí, častokrát to ani nějak nepozoruje a velmi často se pozorují až nějaké ty už závažnější poruchy, to znamená, když začne vylézat například děložní čípek nebo část dělohy před rodidla nebo když začne ta žena mít potíže s čůráním, že neudrží moč a nebo naopak se nemůže adekvátně vymočit.”
Důležitou roli proto hrají pravidelné preventivní prohlídky u gynekologa, který může problém zachytit včas. Pokud už jsou potíže výrazné, přichází na řadu operační řešení. Takové pacientky pak vyžadují pečlivou pooperační péči.
Lucie Lučanová, staniční sestra, gyn.-porodnické odd. SNO: ,,Takže u pacientky po urogynekologické operaci sledujeme bezprostředně fyziologické funkce, krvácení, bolestivost, otok a velmi důležité je sledovat močení, jestli má nějaké potíže, jako dysurické potíže, jako pálení, řezání, neschopnost se vymočit. Dále je velmi důležitá včasná mobilizace, vertikalizace pacientek.”
Většina žen odchází domů zhruba tři až čtyři dny po operaci.
