Společnost OKD Koksovny, která je spolumajitelem pozemků, odmítla Diamu povolit další budování takzvaných vzdušných stěn. Spor se vede především o hloubku a účinnost již hotové stěny. Podle koksovny může podloží v nižších vrstvách přenášet termální aktivitu směrem ke skládce chemického odpadu. Diamo naopak tvrdí, že stěna sahá až k úrovni podzemní vody a plní preventivní funkci.
Pavel Woznica, ředitel OKK Koksovny: "Proto, abychom si byli jisti, jak vlastně ta oddělovací vzdušná stěna je zrealizována, tak jsme v té části oddělovací vzdušné stěny na našem pozemku udělali jádrový vrt, který bohužel potvrdil naše obavy, kdy opravdu je nějaká vrstva těch 10 metrů na té spodní hraně nebo z té spodní strany oddělovací vzdušné stěny směrem k tomu původnímu terénu. Ale co je horší, těch 10 metrů prostě tvoří opravdu hlušiny."
Boleslav Taraba, expert na sanace a rekultivace: "V té skládce jsou látky dehtu movitého charakteru a ten obsahuje asi 10 000 různých sloučenin. Při oxidaci, při tom hoření navíc, jako za omezeného přístupu kyslíku, mohou vznikat další sloučeniny, které v tom dehtu nejsou přítomny. A v každém případě to jsou látky, které jsou pro člověka nebezpečné, jedovaté, a to jak ve formě. Jak jsem říkal, když se to dostane do těla dýchacími cestami. Ale samozřejmě, když to i kontaminuje spodní vody a rozšíří se to do okolí."
Obavy sdílí i náměstek primátora Ostravy pro životní prostředí Aleš Boháč. I podle něj panují pochybnosti, zda je stávající stěna skutečně založena v deklarované hloubce. Situaci chce proto řešit s báňským úřadem, který projekt povoluje.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek ostravského primátora: "Chceme, aby co nejrychleji došlo k oddělení hořícího od hořícího. Máme k tomu ale velký otazník. A to je v tom, že se budoucí vzdušná stěna má založit o sedm metrů hlouběji než ta předchozí. A my se ptáme, proč? Je to proto, aby se tu mohlo těžit více materiálů, odvážet více materiálů, anebo je to chybou toho začátku? A pokud začátek je špatně, opravdu se mají vynakládat stovky milionů korun na něco, co už na začátku nefunguje? A bohužel ten začátek navazuje na chemickou skládku nebezpečného odpadu. Takže pro nás, než pokračovat dál, je potřeba se vracet zpátky. Mám za to, že by Diamo teď mělo opravdu umožnit vstupy a ukázat ty vrty. Přesvědčit nás fyzicky teploměrem, metrem v jaké jsou hloubce, jaká tam je teplota, protože už k tomu nemáme velkou důvěru a chceme zase uklidnit veřejnost, ať tady nevzniká panika."
Státní podnik Diamo ale jakékoliv pochybení odmítá.
Tomáš Indrei, mluvčí, Diamo s. p.: "My si stojíme za tím, že oddělovací stěna plní preventivní funkci proti hoření termické aktivity směrem ke skládce chemického odpadu a byla založena na úrovni podzemní vody."
Součástí areálu je navíc i skládka dehtu z koksovny. Pokud by se oheň rozšířil právě sem, následky by podle kritiků mohly být fatální. Náměstek Boháč proto navrhuje, aby Diamo zpřístupnilo kontrolní vrty a umožnilo nezávislé ověření jejich hloubky i teploty. Spor o bezpečnost Heřmanic Haldy tak zdaleka nekončí.
