Kulaté výročí, a to rovných 400 let, uplynulo letos od počátku jednoho z nejdelších válečných konfliktů ve světových dějinách, a to 30leté války. Ta de facto začala v roce 1618 třetí pražskou defenestrací, která zahájila i české stavovské povstání. V září téhož roku se odehrála bitva u Čáslavi. Tyto dějinné události jsou také předmětem bádání historika Muzea Novojičínska Jiřího Juroka.
“Já se věnuji celoživotně dějinám 14. až 17. století, to znamená husitství a také českému stavovskému povstání a v podstatě tady k tomu jsem připravil s Drahomírou Novákovou z muzea v Čáslavi mezinárodní vědeckou konferenci, která se tedy konala v Čáslavi,” vysvětlil Jiří Jurok, historik Muzea Novojičínska.
Toto symposium bylo zatím jediné, které si v Česku 400. výročí zmíněných událostí připomnělo. Zúčastnilo se ho 50 badatelů. Přednášejícími bylo 15 historiků z České republiky a také ze zahraničí, z Polska, Maďarska a Slovenska.
“Byla tam řada nových příspěvků především k bitvě u Čáslavi. Byla to vlastně první bitva mezi českou armádou, která podléhala českým vzbouřeným stavům, a císařskou armádou. A tato první bitva u Čáslavi dopadla vítězně pro armádu českých stavů,” uvedl Jiří Jurok.
Kdyby tato bitva vítězná nebyla, české stavovské povstání by skončilo v roce 1618 a Bílá hora by se konala o dva roky dříve.
V samotném Novém Jičíně zanechaly tyto události své stopy ve dvou rovinách.
“V roce 1618 se město přiklonilo na stranu tzv. Zimního krále Fridricha Falckého, který udělil Novému Jičínu výsadní právo královského města: Město bylo povýšeno, mělo více pravomocí, mohlo pečetit červenou pečetí,” doplnil Radek Polách, historik Muzea Novojičínska.
Výrazně pak město poznamenal počátek 30leté války, zejména bitva z roku 1621.
“U Nového JIčína střetla císařská posádka s velkou armádou markraběte Braniborského Jana Jiřího Krnovského. Tato císařská posádka zde byla zmasakrována. Patnácti tisícová armáda byla v přesile proti asi šesti stům obráncům města,” připomněl Radek Polách.
V návaznosti na pohřbená těla císařských vojáků, jejichž většinu tvořili muži z Neapole placeni španělským králem, vyrostla na tomto místě kaple. Začalo se jí říkat Španělská. Stala se jedním z nejvýznamnějších poutních míst v okolí.
