Povodně, sucho nebo jiné extrémní projevy počasí. Nový Jičín chce být na tyto negativní dopady změny klimatu lépe připraven a nachystal konkrétních opatření, která je mají zmírnit.
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Samozřejmě my si nemyslíme, že jako město jsme schopni změnit fakt, že se klima mění, ale můžeme na něj reagovat a právě to má za úkol ten zpracovaný dokument Adaptační strategie na změnu klimatu.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Je to souhrn opatření stávajících budov, ale i nově budovaných budov, veřejných prostor, parkovišť, hřišť, kdy město reaguje na tyto klimatické změny.”
Dokument má čtyři části. První je analýza zranitelnosti území města, vzešla také z dotazníků, který vyplnilo 330 obyvatel. Dále je to Katalog adaptačních opatření, a nejzásadnější částí je samotný akční plán navrhující 145 konkrétních míst, kde by bylo možné navržená opatření realizovat. Zastupitelé jej schválili 15. března.
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Ten samotná akční plán obsahuje i několik pozitivních příkladů, například malý mokřad, který máme mezi ulicí Dlouhou a Loučkou, nebo zelená stěna, která je poblíž dnešní obchodní galerie Tabačka.”
Posledním dílem dokumentu je mapa adaptačních opatření.
V oblastech náchylných na povodně, v okolí Jičínky a Grasmanky, jsou navrženy úpravy koryt. Na náměstí, které je naopak nejteplejším místem města, strategie podporuje dlouho diskutovanou výsadbu stromů.
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: ”Takže my se i na základě tohoto dokumentu pokusíme vyvinout jednání s Národním památkovým ústavem, zda by bylo možné stromy alespoň v omezené míře přímo na náměstí vysadit."
Doporučení z adaptační strategie by se měla dotknout nově plánovaných staveb nebo rekonstrukcí. Například parkovací plochy by měly být pokryty propustnou dlažbou.
Eva Bártková, vedoucí Odboru životního prostředí, Nový Jičín: “Také jsme přemýšleli o tom, jestli voda, která stéká, by nemohla být zaústěna do různých průlehů nebo zelených ploch, aby nebyla zachycována do kanalizace a rychle odváděna z města, aby zasakovala v rámci toho města. Samozřejmě že je nutné najít vhodné plochy pro tento účel. Jako dobrý příklad bych uvedla jednu věc, kterou už jsme zrealizovali, a která se osvědčila. U jedné mateřské školy máme spravenou zahradu, je tam svah a dešťové vody tam poměrně prudce stékaly a ničily ty nové úpravy, tak jsme vybudovali takový průleh nad tou zahradou. Je asi dva roky staré a zjistili jsme, že je to velmi účinné. Takže to je dobrý příklad, který se nám osvědčil, který bychom chtěli využít i na jiných místech, kde to bude vhodné.”
Podle Evy Bártkové bude odbor životního prostředí klást důraz právě na to, aby se zpracovaná strategie nestala jen dokumentem do šuplíku, ale aby byla rozumně prosazována v praxi.
Souvisejícím krokem je i změna vyhlášky města, která snižuje počet sekání trávy v některých lokalitách ze čtyř na dvě ročně.
Eva Bártková, vedoucí Odboru životního prostředí, Nový Jičín: ”Protože bývá sucho a není žádoucí všechny plochy sekant takto intenzivně, tak jsme z té obecně závazné vyhlášky vyjmuli 11 ploch, kde není nutné sekat tak často. My jsme ty plochy vybrali poměrně pečlivě, protože si uvědomujeme, že občané mohou také nesouhlasit a chtějí mít v okolí posekanou trávu.”
Omezení sečí se týká ploch vzdálenějších od obydlí, jsou to například svahy kolem hlavního průtahu městem, lokalita Malého náměstí nebo trávník mezi Grasmankou a Palackého ulicí.
Zhruba polovina z navržených téměř 150 konkrétních opatření adaptační strategie se týká pozemků nebo staveb ve vlastnictví města, druhá polovina je v majetku soukromých osob. Město se na ně pokusí apelovat, aby se jimi také řídili.
Na adaptační strategii pracovala specializovaná firma, dotčené odbory města a vyjadřovala se k ní i veřejnost. Veškeré dokumenty jsou ke stažení na webu města v sekci rozvoj města.
