Klub rodáků a přátel města vždy jednou za rok propůjčí své sídlo, kamennou baštu, mladým výtvarníkům - absolventům novojičínské Základní umělecké školy. Na letošní červnové výstavě se podílí rekordní počet 23 žáků.
Lada Poulová, učitelka výtvarného oboru ZUŠ Nový Jičín: “Jsou to absolventi prvního i druhého stupně studia. To znamená, že ti, kteří jsou absolventy druhého stupně, chodili do Zušky 11 let. Tak to je úctyhodný výkon, ale nijak to neumenšuje ty, kteří končí ten první stupeň. Myslím si, že představují krásnou kolekci, která je pro mě výjimečná, nebo možná hodně osobní v tom, že se podařil získat takový opravdu hodně intenzivní a osobní vhled přímo těch osobností žáků naší školy.”
Výstava absolventských prací je završením cyklu vzdělávání, ve kterém nejde jen o zvolenou výtvarnou techniku a téma, ale také o zpracování prožitků a svědectví dané generace.
Lada Poulová, učitelka výtvarného oboru ZUŠ Nový Jičín: “Jedno z témat byl kalendář. Kalendář jako svědectví, dalo by si říct, průběhu roku, ale ten průběh roku často šel hodně do hloubky. Zpracovávali emoce, vlastně ukázalo se, že ten svět a otevřenost našich absolventů je hrozně bohatý. Moc si cením toho, jak upřímní byli v tom projevu, protože oni doplnili tu práci taky krátkými texty. A musím říct, že ty texty mě často až dojaly v tom, do jaké hloubky šly, jak žáci vyzráli a jak byli upřímní v tom, co chtějí sdělit.”
Helena Dostálová, výtvarný obor ZUŠ Nový Jičín: “Chtěla bych se stát architektkou zahrad, takže moje první část je teda příprava na vysokou školu. Na prvním obrázku jsem se snažila načrtnout budovu soudu tady v Novém Jičíně a pak jsem si nakreslila teda rostlinu a abych si udělala svoji tvorbu trošku zajímavější, tak jsem se tam dokreslila malé postavy víl. A druhá část mojí tvorby se skládá z překreslení nějakých emocí.”
Ztvárnila hudbu, kterou nahrávala jako zvukový doprovod k tanečnímu vystoupení jedna z žákyň základní umělecké školy, a dále vnímání pohybu.
Helena Dostálová, výtvarný obor ZUŠ Nový Jičín: “Kvůli své diagnóze se nemůžu některé dny volně hýbat a ve chvíli, kdy se volně hýbat můžu, tak si toho velmi cením, ale sama si všímám, že ne každý vlastně tomu pohybu dává takovou váhu. A chtěla jsem to teda tady vyjádřit, že je potřeba využívat toho, že se můžete hýbat.”
František Machetanz, výtvarný obor ZUŠ Nový Jičín: “Dnešní práce je jedna a týká se několika témat. Jednak řeší můj traumatický zážitek, který jsem prožil v dětství, potom také otázky, které jsou s tím spojené a konečně i to, jak se takové malé dítě s takovým zážitkem může vyrovnat. Forma je taková netradiční, tím, že je to příběh, tak jsem zvolil knižní formát, který je takový objemnější, řekněme. Je to leporelo, které vlastně symbolizuje i to, jakým způsobem funguje naše paměť, jak ty myšlenky jsou potom fragmentované, jak vlastně už to není lineární příběh.”
Julia Elle Jakešová, výtvarný obor ZUŠ Nový Jičín: “Moje absolventská práce je udělaná jako tři typy hmyzu a každý hmyz je inspirovaný nějakou emocí. Třeba ruměnice je inspirovaná hněvem, proto je v takových oranžových až růžových tónech. Pak mám vážku, ta je udělaná jako nějaká něha a smutek. A pak poslední je nějaký brouk, který je udělaný jako nějaká nechuť.”
Na výstavě je dále k vidění i spousta prostorových děl, práce s textilem, a také klasické kresby, malba a grafika. Vystaveny budou na baště do 24. června.
