Jedním z prvních, kdo začal hned po okupaci v roce 1968 rozšiřovat zakázanou literaturu, byl astrolog Petr Trnka. Už o rok později přepsal na stroji sbírku Václava Hraběte Stop-time.
Petr Trnka, šiřitel samizdatové literatury: "My jsme byli taková parta tenkrát trampská a sháněli jsme různou poezii, toho Hraběte třeba nebo i jiné věci krásné, Villona, takže takhle jsme si to vyměňovali. Na tom stroji, když člověk udělal deset kopií na průklepáku, tak ten stroj dostal zahulit, takže dvakrát. Více se toho dělat nedalo. Takže jsme si to takhle sháněli, půjčovali. Chodili jsme třeba hodně do Malostranské besedy, na koncerty, tak tam na těch koncertech se to vyměňovalo. My jsme nebyli disidenti, ale taková ta nezávislá kultura, by se dalo říct."
Konspirace v případě Petra Trnky fungovala, takže nikdy neměl opletačky se Státní bezpečností. Přikládá to i tomu, že materiály dával jen lidem, které dobře znal. Koncem 70. let se kromě literatury začaly samizdatem šířit i politické texty Charty 77 jako například bulletin Infoch, tedy Informace o Chartě 77. Do distribuce se zapojil i Alois Válek, pozdější signatář. Materiály získával v Ostravě při setkáních v bytě spisovatele Jaromíra Šavrdy.
Alois Válek, signatář Charty 77: "Občas, nebylo to vždycky, někdo z Prahy něco dovlekl. Víte, ono se ty samizdaty nedaly posílat. protože my jsme byli prakticky všichni nějakým způsobem kompromitovaní tím, že jsme něco buď podepsali, nebo jsme se někde scházeli, čili naše pošta mohla být kontrolována. A kolikrát ani některé věci nedošly. Takže se to vozilo z té Prahy buď auty nebo vlakem. A když někdo něco dovezl, tak my jsme si vždycky pár čísel vzali, bylo toho bohužel málo na ten zájem, který byl. Ale byl to takový zdroj informací, který se nedal pominout."
Petr Trnka, šiřitel samizdatové literatury: "Skutečně se člověku, který se tím zabýval, dostaly do ruky nádherné věci. Od Havla jsem dělal Dopisy Olze, Moc bezmocných, ty Havlovy spisy i hry, které vycházely v samizdatu. To byly kouzelné nádherné věci. Dneska když půjdete do knihkupectví, tak to je sice plné knížek, ale 90 procent je brak. To tenkrát v tom knihkupectví bylo taky, ale díky tomu samizdatu se člověk dostal k nádherné literatuře."
Prohlédnout si samizdatové tisky z větší části opsané na psacím stroji Petra Trnky je v knihovně možné až do 30. listopadu.