Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

Přednáška přiblížila holocaust na severní Moravě

Nový Jičín |

Památku šesti milionů zavražděných Židů během druhé světové války připomíná už několik let Den obětem holocaustu, který připadá na 27. leden. Ve čtvrtek se o něm mluvilo na novojičínské radnici. Studentům středních škol přijel přednášet předseda občanského sdružení Krnovská synagoga, Petr Aharon Tesař.

Holocaust, označovaný též hebrejsky jako šoa, patří podle historiků k nehrůznějším momentům moderních lidských dějin. V letech druhé světové války nechali nacisté zřídit v Polsku šest takzvaných vyhlazovacích táborů. V nich pak až do roku 1945 organizovaně zavraždili zhruba dvě třetiny evropských Židů. Přednáška zorganizovaná střediskem Europe Direct seznámila mladé lidi jak s obecnými fakty, tak i konkrétními osudy některých lidí z oblasti Sudet.

Petr Aharon Tesař, přeseda o. s. Krnovská synagoga: "Slovo holocaust v podstatě znamená oběť zcela strávenou ohněm. Což symbolizuje jednak duchovní pozadí toho holocaustu, ale jednak taky způsob provedení, protože symbolem holocaustu jsou plynové komory a krematoria spalující lidi tak, že nemají nikde hrob, což byl samozřejmě také záměr."

27. ledna roku 1945 osvobodila sovětská vojska nejznámější koncentrační tábor v polské Osvětimi. Toto datum se tak připomíná jako Den obětem holocaustu. V českých zemích žilo před válkou zhruba 120 tisíc Židů. 26 tisíc z nich stačilo před nacisty utéct, 80 tisíc ale v koncentračních táborech zemřelo. Kvůli tomu, že velká část severní Moravy připadla po záboru Sudet k Říši, se už asi nikdy nepodaří dohledat počty obětí v regionu. Holocaust přitom proběhl téměř bez odporu "běžných" lidí.

Petr Aharon Tesař, přeseda o. s. Krnovská synagoga: "Možná to souvisí právě s tou masovostí, s tou legalitou. Možná to souvisí s jakousi neochotou člověka dělat něco jiného než ta masa těch ostatních, nějak plavat proti proudu či vyčuhovat z řady. To určitě sehrálo svou roli. Velmi podobná byla v podstatě komunistická ideologie, takže otázka zní, proč už Komunismus nebyl dávno v minulých desetiletích svržen? To je velice podobné. Řada lidí neprotestovala proto, že nechtěla, protože po poměrně schopné židovské menšině měla zaměstnání a majetek. Některým byli trnem v oku už dlouhodobě. Ale přesto se vždycky našli lidé, kteří naopak pomáhali a pomáhali jim přežít, schovávali je."

V Novém Jičíně byla před válkou zhruba dvousetčlenná židovská komunita. Její osud zpečetila Křišťálová noc z 9. na 10. listopadu 1938, při které byla místní synagoga zpustošena. Členem místní židovské obce byl také poslední čestný občan města Max Mannheimer, který přežil čtyři koncentrační tábory jen díky tomu, že byl schopen těžce manuálně pracovat. Max Mannheimer se letos dožívá v Mnichově 90 let.

Nahlásit chybu


ON-LINE: Povodně v Moravskoslezském kraji ustoupily, obnova postižených oblastí ale bude trvat dlouho

Včera 23:22, vydáno 13. září 2024 12:25 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Moravskoslezský kraj se potýká s následky ničivých povodní. Situace se sice uklidňuje, ale mnoho lidí stále řeší problémy s bydlením a zničeným majetkem, stejně jako firmy, samosprávy a instituce v regionu. V tomto infoservisu přinášíme na jednom místě aktuální informace, fotografie, reakce politiků i osobností Moravskoslezského kraje.

MSK poskytne finanční dar osmnácti postiženým obcím, peníze by měly mít na účtech do pátku

Moravskoslezský kraj daruje nejvíce povodněmi postiženým obcím jako bezprostřední pomoc devět milionů korun. Hejtman kraje Josef Bělica to oznámil na čtvrteční tiskové konferenci.

Evakuovaní psi z karvinského útulku jsou zpátky

Karvinský magistrát ještě v době před záplavami zajistil preventivní odvoz psů z útulku v Darkově. Nebylo jasné, zda se voda dostane až do areálu a ohrozí jejich životy. Nyni jsou už psi zpátky v kotcích.

Krnovská nemocnice byla povodní zcela ochromena, musela řešit dodávky vody i elektřiny

S velkými následky povodně se potýká také krnovská nemocnice. Velká voda zatopila sklepní prostory s technologiemi a ambulance ve sníženém přízemí. Nemocnice byla zcela ochromena bez elektřiny a vody. Materiální škody škody i nánosy bahna jsou obrovské.

MHD ve Frýdku-Místku má nově 12 nejmodernějších elektrobusů

Poskytovatel městské hromadné dopravy ve městě pořídil do výbavy 12 nejmodernějších elektrobusů. Zcela bezemisní vozy nahradí původní autobusy s pohonem na naftu a CNG. Pořízení vyšlo na 155 milionů korun. Velkou část ale zaplatila evropská dotace.

V Palkovicích po povodních řeší sesuvy svahů, které ohrožují domy

Hned několik sesuvů podmáčených svahů řeší v Palkovicích na Frýdecko-Místecku. Tuny ujíždějící zeminy tam ohrožují rodinné domy a hledá se řešení, jak sesuvy zastavit.

Začala oprava protržené hráze na soutoku Odry a Opavy. Zatím půjde jen o dočasné řešení

Hned po opadnutí vody u soutoku Opavy a Odry začaly práce na opravě hráze, kterou voda protrhla. Zatím jde pouze o provizorní a hlavně rychlé řešení, které by mělo ochránit obyvatele v případě dalšího výrazného stoupnutí hladiny řeky.

Lidé z Charity jezdí pomáhat na Krnovsko a Bohumínsko, potřeba jsou elektrocentrály

Velká voda přímo v Novém Jičíně výraznou škodu nenapáchala, pomoc zdejší Charity tak směřuje do oblasti Krnovska a Bohumína. Lidem vezou potraviny, čistící prostředky, ale i slova útěchy a podpory.

Nemocnice v Havířově otevřela Kavárnu života Jany Feberové, která byla dlouholetou dobrovolnicí

Nadační fond Pavla Novotného společně s havířovskou nemocnicí otevřel pro onkologické pacienty Kavárnu života Jany Feberové. Dcera zesnulé bývalé náměstkyně primátora věří, že její maminka, která nemocným pomáhala, by z toho měla radost.

V Porubě uklízí důsledky povodní. Radnice už je v provozu

Důsledky povodní jsou odklizeny a Úřad městského obvodu Poruba je tak opět přístupný lidem. Vrátila se sem i matrika, která se musela dočasně přestěhovat do informačního centra na Hlavní třídě.

Zámek Nová Horka připomněl, že v něm žily i mentálně postižené ženy

Zámek Nová Horka u Studénky připomněl, že tu dříve bývalo nejen šlechtické sídlo, ale také ústav pro mentálně postižené ženy, a to až do roku 2016. Od jeho zřízení uplynulo šedesát let.

Stovky lidí ve Studénce zachránily suché poldry, poslední byl vybudován před třemi lety

18. září 2024 17:31 | Studénka | Petra Dorazilová | Expres Studénky

Studénku po víkendových silných deštích a větru trápil nejvíce výpadek dodávek elektrické energie. Ve městě byly ještě i v úterý některá místa bez elektřiny. Navíc jsou tu desítky vyvrácených podmáčených stromů.

Letošní Deskohraní nabídlo i hry, které se teprve tvoří

18. září 2024 14:52 | Nový Jičín | Petra Dorazilová | Novojičínský expres

Nový Jičín patřil fanouškům deskových her. Ti na čtyři dny obsadili Středisko volného času Fokus. Konalo se tu jedno z největších Deskohraní v České republice.

Startovala Studénecká pětka, vzdala hold svému zakladateli

18. září 2024 12:02 | Studénka | Petra Dorazilová | Expres Studénky

U zahrady Dělnického domu odstartoval 13. ročník Studénecké pětky. Na start se postavila více než stovka běžců, která tak vzdala i hold jeho zakladateli.

Novojičínská Charita naplní kufr a jezdí pomáhat na sever regionu

Velká voda přímo v Novém Jičíně výraznou škodu nenapáchala, pomoc zdejší Charity tak směřuje do oblasti Krnovska a Bohumína. Lidem vezou potraviny, čistící prostředky, ale i slova útěchy a podpory.

Studénka vzdorovala vodě i větru, desítky domácností byly bez elektřiny

17. září 2024 12:50 | Studénka | Petra Dorazilová | Regionální zprávy POLAR

Studénku po víkendových silných deštích a větru trápil nejvíce výpadek dodávek elektrické energie. Ve městě byly i v úterý některá místa bez elektřiny. Navíc jsou tu vyvrácené podmáčené stromy, lidé by měli být opatrní.

Přednáška přiblížila holocaust na severní Moravě
Vydáno 1. ledna 2008 0:00, Nový Jičín, Michal Polášek
Památku šesti milionů zavražděných Židů během druhé světové války připomíná už několik let Den obětem holocaustu, který připadá na 27. leden. Ve čtvrtek se o něm mluvilo na novojičínské radnici. Studentům středních škol přijel přednášet předseda občanského sdružení Krnovská synagoga, Petr Aharon Tesař.

Holocaust, označovaný též hebrejsky jako šoa, patří podle historiků k nehrůznějším momentům moderních lidských dějin. V letech druhé světové války nechali nacisté zřídit v Polsku šest takzvaných vyhlazovacích táborů. V nich pak až do roku 1945 organizovaně zavraždili zhruba dvě třetiny evropských Židů. Přednáška zorganizovaná střediskem Europe Direct seznámila mladé lidi jak s obecnými fakty, tak i konkrétními osudy některých lidí z oblasti Sudet.

Petr Aharon Tesař, přeseda o. s. Krnovská synagoga: "Slovo holocaust v podstatě znamená oběť zcela strávenou ohněm. Což symbolizuje jednak duchovní pozadí toho holocaustu, ale jednak taky způsob provedení, protože symbolem holocaustu jsou plynové komory a krematoria spalující lidi tak, že nemají nikde hrob, což byl samozřejmě také záměr."

27. ledna roku 1945 osvobodila sovětská vojska nejznámější koncentrační tábor v polské Osvětimi. Toto datum se tak připomíná jako Den obětem holocaustu. V českých zemích žilo před válkou zhruba 120 tisíc Židů. 26 tisíc z nich stačilo před nacisty utéct, 80 tisíc ale v koncentračních táborech zemřelo. Kvůli tomu, že velká část severní Moravy připadla po záboru Sudet k Říši, se už asi nikdy nepodaří dohledat počty obětí v regionu. Holocaust přitom proběhl téměř bez odporu "běžných" lidí.

Petr Aharon Tesař, přeseda o. s. Krnovská synagoga: "Možná to souvisí právě s tou masovostí, s tou legalitou. Možná to souvisí s jakousi neochotou člověka dělat něco jiného než ta masa těch ostatních, nějak plavat proti proudu či vyčuhovat z řady. To určitě sehrálo svou roli. Velmi podobná byla v podstatě komunistická ideologie, takže otázka zní, proč už Komunismus nebyl dávno v minulých desetiletích svržen? To je velice podobné. Řada lidí neprotestovala proto, že nechtěla, protože po poměrně schopné židovské menšině měla zaměstnání a majetek. Některým byli trnem v oku už dlouhodobě. Ale přesto se vždycky našli lidé, kteří naopak pomáhali a pomáhali jim přežít, schovávali je."

V Novém Jičíně byla před válkou zhruba dvousetčlenná židovská komunita. Její osud zpečetila Křišťálová noc z 9. na 10. listopadu 1938, při které byla místní synagoga zpustošena. Členem místní židovské obce byl také poslední čestný občan města Max Mannheimer, který přežil čtyři koncentrační tábory jen díky tomu, že byl schopen těžce manuálně pracovat. Max Mannheimer se letos dožívá v Mnichově 90 let.

Zdroj: https://polar.cz/zpravy/novojicinsko/novy-jicin/2864/prednaska-priblizila-holocaust-na-severni-morave