Vladimír Svačina, který v dresu hokejového klubu Oceláři Třinec letos vyhrál další titul v nejvyšší české lize, přivezl ukázat pohár vítěze extraligy i do svého rodiště do Studénky. Se svými fanoušky se fotografoval, podepisoval kartičky i hokejky
Vladimír Svačina, HC Oceláři Třinec: “Není jednoduché se dostat ze Studénky do velkého hokeje, ale jde to. Prošel jsem kluby Studénku, Nový Jičín a potom Porubu. Z Poruby jsem se dostal do Kanady a po Kanadě už jsme začal hrát velký hokej v extralize v České republice. Teď působím v Třinci, ve Frýdku-Místku a jsem rád, že se ještě podařilo ten pohár do Studénky přivézt.”
V areálu biotopu vítěznou trofej okukovaly zejména děti, pro které může být úspěšná cesta zdejšího kluka do světa extraligového hokeje inspirací.
Vladimír Svačina, HC Oceláři Třinec: “Aby začali hrát, určitě i podporu rodičů, a co bych klukům poradil, hlavně, ať je to baví, ať z toho mají radost. Ať hrají co nejvíce a také ať dělají spoustu věcí, protože jenom samotná klubový trénink nestačí.”
I když od zisku titulu uplynuly téměř dva měsíce, Vladimír Svačina má finálové boje stále v čerstvé paměti.
Vladimír Svačina, HC Oceláři Třinec: “Finále s Hradcem probíhalo tak, že jsme si říkali, že budou trošku unaveni, že měli těžkou sérii s Vítkovicemi, kde hráli dlouhé zápasy a pořád se to táhlo do prodloužení. Sérii jsme začali skvěle, vedli jsme 3:0 na zápasy, akorát potom Hradec vyhrál jeden zápas, druhý zápas a bylo to nesmírně těžké ten poslední krok udělat. Jsme strašně rádi, že se to zase povedlo a že jsme zavřeli pusy i těm novinářům, kteří psali že Třinec na to letos nemá a podobně. Všichni jsme si to moc užili a je vidět, že Třinec to play off hrát umí.”
Zlato získal v třineckém dresu už potřetí, velkým úspěchem jsou také 4 druhá místa v extralize - jedno opět s Třincem, další s Libercem a dvě s Vítkovicemi, kde ve své hráčské kariéře odehrál nejvíce let, a naposledy tam působil v sezoně 2021/2022.
Vladimír Svačina, HC Oceláři Třinec: “Ve Vítkovicích se nedařilo týmově, začaly se tam dělat nějaké změny, týkaly se i mě, a tak se řešilo, co se mnou bude dál, a ozval se mi pan Peterka z Třince, jestli bych nechtěl působit u nich ve Frýdku-Místku s tím, že bych pomáhal Třinci. Mně se to líbilo, hlavně i to, že jsem pořád doma tady ve Studénce, a jsme tam moc spokojený. Jsem rád, že jsem teď podepsal novou smlouvu.”
