Lukáš Matoušek, umělecký vedoucí souboru Ars Cameralis: “A co jsme používali za nástroje z těch strunných to byla fidula, což je předchůdce našich houslí, pak tam byla ribetka rubeba. Potom citola, což je gotický předchůdce kytary, to je drnkací nástroj. A z těch strunných nástrojů ještě tady byla gotická harfa, Bosch ji měl mnohokrát zobrazenou, jednu má dokonce, v zahradě rozkoše má člověka vpleteného do strun té harfy.”
Bohumil Vurm, spisovatel, kurátor výstavy: “Bosch totiž pravděpodobně namaloval jen asi 30 obrazů. Připisuje se mu asi stovka obrazů, ale ve skutečnosti jich bylo velice málo. Nicméně my jsme vybírali ty nejklíčovější a to je především Zahrada pozemských rozkoší, jeho nejslavnější obraz. Pokušení sv. Antonína, to je ten nejtemnější obraz, kde jsou všechny ty pekelné hrůzy namalované. Fůra sena, to je jeho nejsnáze pochopitelný obraz, protože tam říká, že svět je jako fůra se senem a každý se z něj snaží urvat co jde a pak Klanění tří králů, které se jeví jako normální poklidný obraz, ale když se pozorně podíváte, tak je nasycen kacířskými myšlenkami.”
Repliky obrazů jsou stejné velikosti jako originály, které můžeme vidět ve významných galeriích po celé Evropě.
Bohumil Vurm, spisovatel, kurátor výstavy: “Kdo navštíví tu výstavu, tak nemusí jezdit do Madridu, Berlína, ale může tady vidět a mít ten dojem z Boschových obrazů jako kdyby tam byl.”
Markéta Beyerová, ředitelka, Knihovna Petra Bezruče: “V neděli se tady setkáme na besedě s Miřenkou Čechovou, kde si budeme povídat o jejím sobotním vystoupení Light in the darkness a hlavně o její knize Baletky. Ve středu budeme objevovat svět Jiřího Wintera Neprakty s panem Kopeckým, autorem knihy o Nepraktovi k jeho 100. výročí od narození a pak budeme pokračovat až v úterý 22. dubna, kdy tady bude pro veřejnost beseda s Michaelou Vidlákovou a panem Heyeretem, kdy si budeme povídat o holocaustu a terezínském ghetu.”
Výstava Hieronyma Bosche bude v knihovně Petra Bezruče k vidění až do 20. května.
