Dřevouhelná vysoká pec v údolí Černé Opavy vznikla přibližně v roce 1807 zásluhou bratrů Krischových. Sloužila k výrobě železa až do poloviny 19. století. Z původního rozsáhlejšího železářského areálu se dochovalo pouze její torzo, které v posledních desetiletích postupně chátralo. Obec Heřmanovice se proto rozhodla historickou stavbu zachránit.
Hynek Sekanina (BEZPP), místostarosta Heřmanovic: „Obec Heřmanovice dostala železářskou dřevouhelnou pec Drakov darem v roce 2006 již ve špatném stavu. První zajištění rozpadající se pece obec provedla v roce 2008, kdy byly z jejího vrcholu odstraněny vysoké smrky a další náletová zeleň.“
První zásahy pomohly zabránit bezprostřednímu zřícení památky. Rozsáhlejší obnova se ale začala připravovat až v roce 2023. Obec následně investovala přibližně 2,4 milionu korun do statického zabezpečení. Další dvě etapy podpořil především Moravskoslezský kraj částkou zhruba 7,26 milionu korun, obec přidala dalších přibližně 700 tisíc korun.
Hynek Sekanina (BEZPP), místostarosta Heřmanovic: „Třetí etapa dosud probíhá. Heřmanovice počítají s pokračováním obnovy a záchrany pece, a to minimálně do stavu obnovy vnějšího pláště, vnitřní části pece, navážecího můstku na plnění pece z přilehlého svahu i s konstrukcí vodního kola, které zajišťovalo mechanickou energii pro obsluhu pece.“
Památkáři upozorňují, že jde o mimořádně cenný pozůstatek průmyslové historie regionu. Podobná stavba se totiž nikde jinde v Moravskoslezském kraji nedochovala.
Michal Zezula, ředitel ostravského pracoviště Národního památkového ústavu: „Příběh dřevouhelné vysoké pece je v rámci Moravskoslezského kraje ojedinělý. Nebýt obce Heřmanovice, tak tato poslední stopa raně industriálního železářství by v krátké době zanikla.“
Současné práce zahrnují zpevňování základů, doplňování kamenného zdiva, odvodnění a úpravy okolního terénu. Při obnově se využívá také původní materiál získaný ze zřícených částí pece.
Peter Harvánek (SPD), radní Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči: „Naše památky nejsou jen kameny a zdi. Jsou to příběhy, které vyprávějí o tom, kdo jsme a odkud pocházíme. Proto si zaslouží zvláštní péči. Moravskoslezský kraj na památkovou péči přispívá dlouhodobě. Například předloni jsme na obnovy zámků, sakrálních i technických památek přispěli zhruba 55 milionů korun, v minulém roce to bylo 38 milionů, další prostředky máme připravené i na tento rok. Pec na Drakově patří k objektům, které rozhodně musíme zachovat pro budoucí generace.“
Záchrana pece je podle památkářů zatím přibližně v polovině. K dokončení bude potřeba zajistit další finanční prostředky. Historický význam stavby přitom přesahuje samotné Jeseníky.
Miloš Matěj, vedoucí Metodického centra průmyslového dědictví: „Dřevouhelná pec v Drakově je z památkového hlediska významná nejen jako jediný dochovaný daný typ na území Moravskoslezského kraje, ale zejména jako doklad technologického vývoje, který předcházel vysokým pecím v Dolní oblasti Vítkovice.“
Záchranu pece doprovází archeologický výzkum cílený na dokumentaci celého železářského areálu, v němž se nacházel vodní náhon, zkujňovací hamr a další objekty. Výsledky budou představeny v roce 2027 na Státním zámku Janovice v expozici věnované jesenickému železářství. Po dokončení obnovy by se také samotná pec na Drakově mohla stát novým turistickým cílem a připomínkou průmyslové minulosti Jeseníků.
