V prostoru za bývalou Slezankou se ukrývají stovky let historie. Archeologové tady provádějí zjišťovací výzkum, který má pomoci nejen poznat minulost města, ale také připravit území pro jeho budoucí proměnu.
Barbara Marethová, vedoucí archeologického výzkumu: “Je tady umístěno celkem 6 sond, ta šestá je vlastně největší, to je, když si představíte, tak původní zástavba směrem do Horního náměstí. Ta sonda číslo 6 je umístěna do předpokládané zadní části těch domů. A ukázalo se, nebo počítalo se s tím, že ty domy byly pravděpodobně podsklepené. Ten předpoklad se v zásadě potvrdil. Ty sklepy jsou pravděpodobně ze 17. století a zanikly někdy v těch 40. letech 20. století. To znamená, že fungovaly vlastně téměř 300 let. Naším úkolem primárním bylo vytěžit tu suť stavební a potom je začistit a připravit tak, aby vždy je šlo zdokumentovat.”
Odkryté sklepy ale nejsou jediným překvapením. V zadních částech někdejších parcel archeologové objevili také hospodářské zázemí měšťanských domů, kde se po staletí ukládal odpad. Právě tato místa bývají pro archeology doslova pokladnicí.
Barbara Marethová, vedoucí archeologického výzkumu: ”Když se podíváte do té sondy číslo 4, tak tady na dně jde vidět dřevěná konstrukce jímky, kterou datujeme do 17. století. Z té jímky se podařilo získat velký soubor skla, kusů textilií a kůží jako úsně. To už je teď jako v laboratoři na konzervaci.”
Ještě větším překvapením ale byly mohutné vrstvy z pozdní doby kamenné.
Barbara Marethová, vedoucí archeologického výzkumu: “Co nás překvapilo, je poměrně výrazná, nebo výrazné souvrství pravěkého stáří. My to odhadujeme předběžně zatím do Eneolitu, což je pozdní doba kamenná. Takže to bylo takové překvapivé, že tady v centru Opavy ten pravěk je.”
Výzkum zároveň pomáhá objasnit technický stav bývalého Divadelního klubu, který bude v dalších letech čekat náročná rekonstrukce.
Barbara Marethová, vedoucí archeologického výzkumu: “Ten objekt má statické problémy, takže účelem těch sond bylo zjistit, jak vypadají vlastně ty základy. Ukázalo se, že pro výstavbu kaple z těch 80. let 19. století použili základy starších budov, které očividně nezabírají celý ten prostor nebo celý obvod té dnešní stavby, takže jde vidět, že ty základy využívají jenom některou část a někde zatím z našeho pohledu to vypadá, že tam ty základy chybí.”
Zajímavostí je také sklep někdejšího domu číslo devět, který podle historických pramenů na začátku 20. století fungoval jako hudební klub. Archeologové zde objevili zbytky barevných maleb na omítkách, které tuto teorii podporují.
Barbara Marethová, vedoucí archeologického výzkumu: “Na zbytcích omítky tady jsou malby, takové modro-žluté pásy vlastně vzadu, což není obvyklé vybavení sklepa, takže si myslíme, že ten sklep právě sloužil jako ten hudební klub v uvozovkách. Tady je zajímavé, že tady jsou poměrně vysoké klenby toho sklepa. V porovnání s těmi sklepy z té sousední parcely ČP8 je vidět, že to je výrazně vyšší.”
Průzkum je důležitý také pro další rozvoj celé lokality.
Marek Zygula, správce Slezanky: “Město v podstatě zadalo ten archeologický průzkum hlavně z důvodu dalšího postupu, to znamená plánování další výstavby atd. Tato oblast v podstatě nebyla vůbec historicky nikdy a archeologicky samozřejmě nikdy zmapovaná. Tato oblast je v podstatě nejstarší část Opavy. Sahá až do středověku. Ty archeologické průzkumy i odkrývají věci, které jsou následně pro další budování i pro divadelní klub, který, jak víte, je docela v havarijním stavu. A teď se provádí projekce a zabezpečení celého divadelního klubu.”
Archeologický výzkum potrvá přibližně do konce letních prázdnin. Poté budou všechny sondy znovu zasypány. Získané poznatky i digitální dokumentace ale poslouží nejen odborníkům, ale také při plánování budoucí podoby celého území bývalé Slezanky.
