29. srpen 1944. V tento den se vůbec poprvé na Ostravu snesla letadla.
Petr Lexa Přendík, kronikář MOb Ostrava-Jih: „Byla to spojenecká letadla, kdy tady Američané z jihoitalské základny v Bari vzlétli - a cílem bylo bombardování Ostravska a Bohumínska. Ostravané už ale jaksi otupěli, protože obdobných přeletů zaznamenali v dubnu 1944 docela hodně, takže ne všichni šli do krytu a asi nikdo netušil že v 10:45 začne vůbec nejtragičtější den v dějinách našeho města.“
pamětník: „V té době hučely sirény velmi často a Ostraváci chodili a dívali se jak ty bombardéry přelétly a bylo po poplachu. Jo jenže ten den to bylo trochu jinak. Začaly hučet sirény a říkali jsme si, jo tak budeme se dívat, jak zase poletí, tak jsme seděli s Milanem na haldě a dívali se jak ty čtverce letí a najednou se jeden z nich začal snižovat a jak byl nad Svinovem tak se díváme , a jako kdyby pršelo z těch bombardérů a samozřejmě to už byly bomby.“
Nálet si vyžádal 409 civilních obětí v celém městě, přestože cílem útoku nebyli.
Petr Lexa Přendík, kronikář MOb Ostrava-Jih: „Cílem bombardování bylo ochromit válečný průmysl v Ostravě, který patřil pod třetí říši, jenže tehdejší naváděcí technika nebyla tak přesná a navíc bylo před bouřkou. Ačkoli bylo jasno, tak v těch vysokých vrstvách vzduchu byl už poměrně velký vítr a ty pumy, které dosahovaly často váhy až 500 kg často nespadly do těch průmyslových podniků, tedy vítkovických železáren, chemičky apod., ale spadly do toho obytného sektoru, což je zase tady krásná ukázka v tom Zábřehu.“
Památník věnovaný obětem náletu se nachází u ulice V troskách, která byla přejmenována právě po této tragédii. Zhotovil ho autor památníku střelby ve Fakultní nemocnici Ostrava, Lukáš Dvorský.
Lukáš Dvorský, autor památníku: „Většinou k tomu takhle nepřistupuju, ale tentokrát jsem se rozhodl, že bude to sdělení relativně čitelné. Jsou tam jednoduše zobrazené bomby na takové desce, na které by mohl být text, ale je vlastně skoro celá prázdná, protože mám pocit, že když se bombardovalo a byla jakákoli podobná ztráta, tak se mazaly osudy, smaže to ten text. Socha je vyrobená celá z kovu, z kortenu, to je taková slitina, která je krásně odolná proti rzi, ale časem se sjednotí ta barva je to podobné pro mě vlastně jako s těma vzpomínkama, které časem vyblednou a mohou změnit barvu, ale ve výsledku, to základní sdělení, ten tvar zůstane stejný.“
Po odhalení památníku následovalo i jeho požehnání a mše svatá za oběti náletu v zábřežském kostele Navštívení Panny Marie.
