Jozef Šerka, Archiv města Ostravy: "Každá ze sloučených obcí měla své vlastní uliční názvosloví, které bylo ponecháno v platnosti. Ve Velké Ostravě tak např. existovalo vedle sebe několik ulic Bezručových, Smetanových, Palackého, Havlíčkových, ale i Nemocničních, Hřbitovních, Továrních atp. Je pochopitelné, že tehdejší poštovní doručovatelé měli v takové situaci co dělat; ovšem i prostý občan mohl při hledání kýžené adresy skončit v úplně jiné městské čtvrti. Teprve v letech 1931–1932 proběhlo rozsáhlé přejmenování ulic, které tyto duplicity odstranilo, a nový orientační plán se stal pomůckou doslova nezbytnou."
Adolf Perout, iniciátor a vydavatel plánu (*01. 01. 1887 Šebrov-Kateřinice, okr. Blansko – †31. 03. 1959 Ostrava)
Majitel vyhlášeného knihkupectví, antikvariátu a obchodu s hudebninami na Zámecké ulici v Moravské Ostravě, které zde provozoval již od roku 1912. Právě po něm se plán dodnes neoficiálně označuje jako „Peroutův.“
Jozef Šerka, Archiv města Ostravy: "Naopak samotný autor a kreslič mapy, byť byl ve své době vysoce hodnocen jako zdatný kartograf a matematik, je dnes osobou prakticky neznámou; Ing. Leopold Kohut (*10. 11. 1886 Slezská Ostrava – † 21. 10. 1952 tamtéž), pracoval od roku 1924 jako městský úředník ve službách Regulačního sboru ostravského, organizace, mající za úkol urbanisticky sjednotit budoucí zástavbu jak na území Velké Ostravy, tak i osmi dalších sousedních slezských obcí, které dnes rovněž patří k Ostravě. Jako zajímavost lze uvést, že se podílel patrně jak na přípravě podkladů k přejmenování ulic ve 30. letech 20. století, ale později i na dalším velkém přejmenování, které následovalo po roce 1945. Plán, oficiálně nazvaný „Moravská Ostrava. Přehledný plán města i spojených obcí a nejbližšího okolí“ byl vyhotoven v měřítku 1:10 000 o rozměrech 64x93 cm a primárně pokrýval území sedmi výše zmíněných sloučených obcí. Autor v něm však zachytil i okrajové části Hrušova, Muglinova, Slezské Ostravy, Kunčiček a Kunčic. Práce v regulačním sboru byla nejen zárukou skvělé znalosti ostravského terénu, ale vděčíme jí i za určitou zvláštnost. Ing. Kohut do plánu totiž zakreslil nejen stávající situaci, ale i návrh budoucí zástavby na území města, která měla ostravské obce, dosud oddělené rozlehlými nezastavěnými pozemky, integrovat v jeden celek. Kromě toho plán obsahoval obrovské množství dalších podrobností; mimo jiné barevně rozlišoval využití všech volných i zastavěných ploch, popisoval detailně veřejné budovy i veškeré průmyslové objekty. Zachytil síť důlních vleček, báňských drah i místní tramvajové dopravy (včetně rozlišení zastávek na stálé a na znamení). A – což bylo primárním účelem – přinášel samozřejmě nové názvy ulic."
Plán je v současnosti uložen v několika původních exemplářích v Archivu města Ostravy. Dostupný je však zájemcům i elektronicky v digitální badatelně.
