Antonín Šimčík, ředitel pro strategické projekty, BeePartner: „Především je to součást Dolní oblasti Vítkovice, což je asi hlavní důvod, proč jsme se rozhodli bývalý výklopník uhlí a mlýnici zachránit. Více méně tady se asi stačí rozhlédnout správným směrem, tedy ne k těm zrekonstruovaným objektům, ale k těm, které jsou v tom původním, nálezovém stavu. Podobně vypadal i výklopník, ve kterém se teď nacházíme.“
Celkovou rekonstrukci a otevření budovy pro veřejnost významně komplikoval fakt, že bylo podzemí objektu po 20 let zaplavené.
Antonín Šimčík, ředitel pro strategické projekty, BeePartner: „My když jsme se sem poprvé dostali, tak jsme tady z toho pódia viděli v křišťálově čisté vodě žlutooranžové stroje. Vypadalo to jako potopené lodě.“
Nyní Futureum nabízí tři patra prostorů pro instalaci uměleckých děl , které se vztahují k problémům současného světa, budoucnosti, ochrany klimatu nebo třeba nového způsobu využívání energie. V podzemních prostorách výklopníku a převážně nadzemních prostorách mlýnice probíhají komentované prohlídky, které přibližují základní funkce obou objektů, a tedy vykládku uhlí a jeho mletí.
Vladimír Trnka, průvodce a bývalý zaměstnanec koksovny: „Nacházíte se na výklopníku uhlí, který byl v minulosti součástí Vítkovické koksovny, kde se centrálně dováželo uhlí z okolních dolů. Výklopník byl zprovozněn v roce 1952 a fungoval prakticky až do roku 1998, kdy se ukončila činnost koksovny. Výklopník skončil o několik dní dříve.“
Během hodinu a půl dlouhé prohlídky si návštěvníci prohlédnou celou trasu nemletého, vypraného uhlí.
Vladimír Trnka, průvodce a bývalý zaměstnanec koksovny: „Tady to padlo na dopravní pás, který to pak transportoval na další dopravní pás a dál to pak šlo až na tu mlýnici uhlí.“
Suterénní prostory jsou možné k vidění pouze s průvodcem.
Vladimír Trnka, průvodce a bývalý zaměstnanec koksovny: „Dole v těchto prostorech se nacházel kotoučový drtič, kterým se vlastně uhlí rozdrtilo na menší frakci, aby přesáhl rozměr pod 80mm. Tady byly síta, takže menší uhlí jimi propadlo a tady byl dále pak kolečkový výtah, kterým vyšlo nahoru a pak to pokračovalo dopravním pásem na uhelné prádlo.“
Prohlídka je doplněna i výhledem na areál Dolních Vítkovic a zakončena bývá pohledem na samotnou mlýnici.
Vladimír Trnka, průvodce a bývalý zaměstnanec koksovny: „Nacházíme se u mlýnice uhlí, která vznikla v roce 1962. byly tady nainstalované dva kladivové mlýny, po rekonstrukci nám tady zůstal jen jeden. Mlýn je produktem Přerovských strojíren, drtilo se v něm uhlí na zrnitost 0-3mm a dále pak putoval na druhý povrchový zásobník uhlí.“
Prostory Futurea kombinují ukázku staré technologie s novou interaktivní.
Antonín Šimčík, ředitel pro strategické projekty, BeePartner: „Takhle jsou k dispozici tabulky v rozšířené realitě. Návštěvník si může pročíst, prohlédnout obsah a speciálně pro vozíčkáře máme tady možnost podívat se i do prostor, do kterých by se normálně nepodíval.“
Od jeho otevření v roce 2022 se návštěvnost Futurea stabilně zvyšuje.
Antonín Šimčík, ředitel pro strategické projekty, BeePartner: „Samozřejmě obrovskou reklamou jsou pro nás letní festivaly. S Colors of Ostrava vlastně spolupracujeme už od toho roku 2022, kdy jsme tady měli Reflex stage."
Futureum se od tohoto roku stalo nejnovějším přírůstkem v rámci projektu Technotrasa, který shrnuje technické a řemeslné památky Moravskoslezského kraje.
Antonín Šimčík, ředitel pro strategické projekty, BeePartner: „Zase máme co nabídnout, protože jednak struktura výklopníku a mlýnice uhlí je zcela unikátní, nic podobného vlastně v Technotrase zařazeno není a je to samozřejmě úžasné napojení na komunitu lidí, které baví industriální památky.“
Aktuálně návštěvníci naleznou ve Futureu fotografickou výstavu Berlin/Ostrava Hansgerta Lamberse, která byla prodloužena do 22. září.