Dětský rehabilitační stacionář Městské nemocnice Ostrava pečuje o klienty s dětskou mozkovou obrnou a genetickými a metabolickými vadami už 32 let. V denním režimu teď odborníci pomáhají 28 dětem s různě těžkými vadami.
Jana Robenková, primářka DRS, MNO: “Značka Ideál je z dítka, které sedí a je schopno nějaké ho asymetrického pohybu na zemi , třeba plazení, nebo hopsání. Ani ne lezení po čtyřech, aby od nás odešlo takzvaně po svých a nebo za nějakou pomůckou typu chodítko, asistovanou chůzí s perličkami a podobně. Tohle se stává, zároveň máme spoustu dětí, které v tom handicapu mají mentální složku. Ta ho velmi limituje a pak je na nás, abychom těmi pomůckami zabezpečili to, ať se u nedějí komplikace ve smyslu některých strukturálních změn.”
Nyní získal stacionář unikátní rehabilitační pomůcky, které jsou pro děti maximálně užitečné a bez podpory dobročinné organizace Saves help by si je nemohl dovolit.
Zuzana Vernerová, fyzioterapeutka: “S tělem to dělá to, že dostává stovky stimulujících impulsů ke svalům, které by za běžných okolností neměl šanci procítit, zapojit. Tudíž zvyšuje svoji svalovou sílu, zlepšuje svou výkonnost, zvyšuje se pružnost tkání svalů a zvyšuje se celková jeho kondice. Ono se to chvěje, vy to nevidíte, protože ta frekvence je velmi nízká. On by neakceptoval tu vyšší, on by se toho příliš lekl. My na něj musíme pomalu.”
Bezmála 320 tisíc korun na pořízení přístrojů předali stacionáři symbolicky přímo brankáři HC Vítkovice Petr Dolejš a Aleš Stezka, kteří se k organizaci Saves help hlásí.
Aleš Stezka, brankář HC Vítkovice Ridera: “Za každý gólmanský zákrok dáváme 10 korun. Záleží, kolik těch zákroků je, ale průměrně tak 30 za zápas. Dělá to tři stovky. Za ten rok to udělá 10, 12 někdy i 15 tisíc. Záleží, kolik toho gólman odchytá, kolik těch zákroků má. Těch gólmanů je nás skoro už 60 v organizaci, takže plus mínus 400 tisíc ročně to udělá. Samozřejmě všichni jsme do toho šli s tím, že chceme pomáhat, šli jsme do toho dobrovolně a myslím si, že to je přesně to, že lidi mají být pořád lidský, pořád si pomáhat. Nikdy neví člověk, kdy bude potřebovat pomoc on sám.”
Péči dětem poskytuje stacionář nejen v denním režimu, ale i ambulantně. Zdravotnický personál se dětem věnuje pode Bobath konceptu.
