Večer na přidanou – tak zní název vystoupení, které se na konci června odehrálo na divadelních prknech Komůrky. Malí i starší členové školního divadelního souboru Zdividla se tu představili v několika hrách a recitacích.
Saša Rychecký, vedoucí souboru: „Já jich mám v souboru celkem osmadvacet, současně ve čtyřech skupinách od nejmladších, kteří byli první, přes střední, kteří byli teď, přes ještě větší a pak největší. Letos vzniklo osm představení, z toho se tady pokusíme předvést čtyři, pět. Ještě uvidím.“
Někteří žáci začínali s dramatickou výchovou už ve školní družině a časem přešli na Základní uměleckou školu. Tady poznali, co je to pravé divadlo.
Barbora Mikulenková, členka souboru Zdividla: „Když to skončilo a šla jsem do vyšší třídy, tak už jsem tam nemohla chodit. Kamarádka mi řekla, že tady v ZUŠ je dramaťák, že to bude skvělé, a tak jsem se rozhodla, že si splním svůj sen zahrát si v divadle.“
Eliška Čimburová, členka souboru Zdividla: „Divadlu se věnuju už asi sedm let a přivedlo mě k tomu to, že jsem už odmala měla ráda pozornost, takže mě taťka vzal tady k panu Sašovi Rycheckému a hned jsem si to zamilovala.“
Režiséra a scénáristu Sašu Rycheckého pokládají všichni jeho současní žáci za skvělého učitele. Soubor vede už od roku 1987 a rukama mu prošlo mnoho mladých divadelních talentů.
Saša Rychecký, vedoucí souboru: „Přehled mám, nedávno jsem to počítal. Souborem prošlo za tu dobu asi 1800 lidí. To počítám jenom ty, kteří tady byli aspoň půl roku. Je jich hodně v divadlech, mohl bych jich jmenovat asi dvacet.“
Michaela Černá, členka souboru Zdividla: „Saša má určitě hodně zkušeností a jsme za něho hrozně rádi, protože nám dělá vlastně takového dědu, strejdu. Hodně nás toho naučil, mě třeba odnaučil ráčkovat.“
Hrát před plným sálem je pro žáky důležitá zkušenost, která se se zkouškami ve škole nedá srovnat. I na nejmenších „Zdividlanech“ ale bylo vidět, že se před publikem nebojí.
Alexandra Malá, členka souboru Zdividla: „Myslím si, že je to velký rozdíl, protože když hrajete třeba v ZUŠ, tak nemáte takový stres, jako když hrajete tady.“
Karina Řehánková, členka souboru Zdividla: „Když jsme tady, tak sice před tím máme stres, ale potom až nastoupíme, tak na ten stres úplně zapomeneme.“
Saša Rychecký, vedoucí souboru: „Je to hraní si se slovy, je to hraní si s divadlem. Tato dvě představení jsou o tom učit se být na jevišti před diváky, učit se mluvit, pamatovat si text, reagovat na sebe. Ty další už jsou trochu o něčem jiném.“
Na závěr všech recitací a vystoupení si žáci převzali vysvědčení za letošní školní rok a nejlepší z nich taky sošku Zdividlana, která byla letos předána už po třicáté.
