V příštích letech bude ale nutné toto číslo zásadně snížit a omezit.
Například v roce 2014 bylo v Moravskoslezském kraji téměř sedm set tisíc tun komunálního odpadu, z toho zhruba polovina se vyvezla na skládky, asi jen necelé jedno procento se využilo energeticky a zbytek materiálově.„Zákaz skládkování směsného komunálního odpadu od roku 2024 představuje zásadní výzvu, máme ale velmi málo času na strategické rozhodnutí,“ upozornil Daniel Havlík. Otálení může podle něj znamenat vývoz odpadu mimo kraj, například do zahraničí, což může mít vliv na cenu odpadu.
Mezi hlavní priority Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje 2016 – 2026 patří předcházení vzniku odpadů, odklon od skládkování, dále opětovné použití odpadů, jejich recyklace a další způsoby využití odpadů, včetně energetického. „Naší jednoznačnou snahou je předcházet vzniku odpadů, snižovat jejich množství, maximálně využít odpad jako náhradu za primární zdroje s úmyslem přiblížit se recyklační společnosti. Celoevropským trendem je přechod na oběhové hospodářství s velmi ambiciózními cíli v oblasti recyklace. Samozřejmě ne všechny odpady je možné takto využít. Logickým řešením je využít jejich energetického potenciálu,“ řekl Daniel Havlík s tím, že je prioritní také optimalizovat síť zařízení k nakládání s odpady.
Podle Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje by bylo přínosem mít v regionu zařízení na energetické využití odpadů. Chybí ale investor. „Projekt Krajského integrovaného centra na energetické využití odpadů je nadále jednou z možných variant řešení nakládání se zbytkovým komunálním odpadem, po vytřídění využitelných složek. V nově schváleném Plánu odpadového hospodářství pro období 2016-2026 jsme vyhodnotili variantu velké spalovny i více malých spaloven. Ve vztahu k plnění nastavených cílů by i menší spalovna byla vítaným řešením, nicméně s ohledem na investiční náklady a s tím spojenou udržitelností projektu je pro případného investora jistě smysluplnější vybudovat zařízení s vyšší kapacitou spolu s optimalizovanou sítí překládacích stanic. Případný investor ale dosud není znám a čas velmi kvapí,“ dodal náměstek Daniel Havlík.
Podle ředitele odboru odpadů ministerstva životního prostředí Jaromíra Manharta je v plánovacím období 2014 – 2020 připraveno zhruba 13 miliard korun z OPŽP na projekty v odpadovém hospodářství, přičemž téměř jedna a půl miliarda je konkrétně vyčleněna na podporu zařízení na energetické využívání odpadů. „Do konce května letošního roku budou plány odpadového hospodářství krajů odeslány k posouzení Evropské komisi. Ta rozhodne, zda projekty na energetické využívání odpadů v Česku podpoří. Projekty budou muset splnit směrnice Evropské komise o odpadech a nesmí ohrožovat cíle recyklace odpadů,“ popsal Jaromír Manhart podmínky, za kterých by mohly kraje získat evropské peníze.
Prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš věří, že nový Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje povede k dlouhodobému a udržitelnému řešení nakládání s odpady. Odpadové hospodářství musí být podle něj řešeno jako součást infrastrukturních SMART systémů měst a obcí. „Tyto systémy musí být efektivní, ekonomické, šetrné k životnímu prostředí a lidem,“ řekl Pavel Bartoš s tím, že odpady mnohdy vznikají zbytečně. „Takovým špatným příkladem plýtvání je dotovaná výměna autobusů za plynové v Ostravě a v Brně,“ uvedl Pavel Bartoš. Je rovněž přesvědčen, že realizace projektu na energetické využití odpadů v regionu je nutností. „Přispělo by to nejen k tomu, aby došlo k zásadnímu snižování ukládání komunálních odpadů na skládky v kraji, ale také k tomu, aby se vytvořil prostor ke zvýšení separace a materiálového využívání. Odpady by také nahradily cenné neobnovitelné suroviny,“ dodal Pavel Bartoš.
Konference Odpady 21 pořádá Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a společnost FITE Ostrava od roku 2001 a je dlouhodobě zaměřena na optimální a ekologicky únosné využívání odpadů, zejména komunálního odpadu. Od roku 2012 patří konference Odpady 21 do cyklu Odpadové dny. Součástí letošního ročníku konference byla rovněž exkurze do Dolu Jeremenko v Ostravě, kde byla prohlídka prototypu přečerpávací vodní elektrárny.. Konference byla finančně podpořena z veřejných rozpočtů Moravskoslezského kraje a statutárního města Ostravy.
