V baletní podobě dorazil Sen noci svatojanské do Ostravy v roce 1988. Na repertoáru se udržel čtyři roky. Nastudování v roce 2016, v roce, kdy si navíc celý svět připomíná 400 let od úmrtí Williama Shakespeara, bude dílem maďarského choreografa a režiséra Youriho Vámose. Sen noci svatojánské podle Youriho Vámose je metaforickým vyjádřením tragikomedie lidských vztahů: „V této nejerotičtější Shakespearově komedii je obsaženo mnoho poselství. Zejména poselství o tom, že romantická láska neexistuje. Že nepomůže, zda jste bohatí anebo chudobní, mladí či staří. Je to tak – ideální láska ve skutečnosti neexistuje. To je první poselství. Tím druhým je sarkasmus,“ uvádí choreograf.
Vámosova choreografie podtrhuje jak erotično, tak magii Snu noci svatojánské – v baletní komedii kolem sebe víří lidé, vládcové duchů i skřeti. „Antické Řecko a svět duchů jsou Shakespearovou šifrou, kterou každé dějinné období a každý druh umění interpretují nově a po svém. Stále se ale všechno točí kolem jedné jediné věci: lásky a jejích různorodých projevů,“ dodává Vámos. Vámos samozřejmě nevěří v reálnou existenci řeckých bohů či vládce duchů, stejně jako takovým věcem nevěřil ani samotný Shakespeare. Vnímá je jako obsahové šifry, které je třeba uměleckými formami v každé době vždy znovu a pokaždé jinak převyprávět. Proto si je Vámos jist, že látce nijak neublíží, když se bude Sen noci svatojánské odehrávat v 70. letech 20. století, a nikoli v Aténách, ale jednoduše „někde“ v Evropě. Sen noci svatojánské vypráví o zamilovanosti, žárlivosti, výměnách partnerů, záměnách osob a podobných věcech, jež mohou existovat a udávat se kdykoli a kdekoli a jež jsou jen zdánlivě pevně spojeny s konkrétním místem a dobou.
Toto pojetí je dokonale podtrženo také výpravou, zejména kostýmy: „V komedii jsou obsaženy rozličné světy – svět vládců lesní říše a svět antického Řecka, který je choreografem zasazen do současnosti. První svět představuje kouzelná, magická příroda zprostředkovaná Oberonem a Titanií, ve které žijí elfové, skřítkové a víly. Kostýmy se svým ražením podobají přírodě, je zde hodně florálních či listnatých motivů a vzorů, které připomínají motýlí křídla. Ve druhém světě se vyskytují mladí lidé – Helena, Hermie, Lysandr, Demetrius a jejich vrstevníci, dívky a kluci, kteří v lese oslavují svatojánskou noc, tancují a zaobírají se milostnými záležitostmi. Kostýmy podtrhují jejich mládí, modernost a odrážejí dobu, do které choreograf balet umístil,“ přibližuje svůj koncept kostýmní výtvarnice Anna Kontek.
Hudbu k této komedii složil Felix Mendelssohn-Bartholdy jen několik let před svou předčasnou smrtí – a při premiéře v Postupimi v roce 1843 sklidila obrovský úspěch.
A jak se na inscenaci těší ostravští tanečníci? „Moc se mi líbí hrát Robina, je to zábavné, technické a pro mě něco nového. V baletu se Robin s Pukem, kterého hraje Gordano Bozza, neustále pohybují a dělají si ze všeho legraci, takže hrát tuhle roli s mým nejlepším přítelem vše ulehčuje, rádi si děláme legraci a je moc milé ji dělat i na jevišti,“ říká představitel Robina Sergio Méndez Romero.
V hlavních rolích se můžete těšit na Olgu Borisovou-Pračikovou, Barboru Vašků Kaufmannovou, Chiaru Lo Piparo, Brígidu Pereiru Neves, Shino Sakurado, Ayuku Nittu, Stéphana Aubryho, Giordana Bozzu, Sergia Méndeze Romera, Kokiho Nishioku, Reie Masatomiho, Macbetha Konstantina Kaněru, Stefana Pietragallu a mnohé další. Mendelssohnovu partituru nastudoval s orchestrem opery NDM dirigent Ondřej Vrabec.
Premiéry baletu se uskuteční 5. a 7. května 2016 v 18.30 hodin v Divadle Antonína Dvořáka.
Třicet minut před začátkem představení se koná dramaturgický úvod. Inscenace je součástí projektu SHAKESPEARE OSTRAVA 2016.
FOTO: Tamara Černá - SofiG
1. Stefano Pietragalla (OBERON)
2. Olga Borisová-Pračiková (TITANIE)
3. Giordano Bozza (PUK), Sergio Méndez Romero (ROBIN)
