Česko-polská platforma ODERSKÉ FÓRUM- FORUM ODRZAŃSKIE vznikla v roce 2015 a jejím hlavním cílem je zajistit objektivní informace o záměru výstavby vodního koridoru Dunaj – Odra, zejména pro samosprávu, podnikatelské subjekty i veřejnost v regionu podél řeky Odry od Koźle přes Racibórz, Ostravu až do Mošnova. „Účastníci konference vítají zahájení česko-polských jednání na ministerské úrovni i fakt, že trasa Oderského vodního koridoru v přeshraničním úseku Koźle - Ostrava nemá neřešitelné překážky technické a environmentální povahy,“ shodli se účastníci konference v Bohumíně.
O hospodářském významu splavnění Odry se hovoří již desítky let. Polská strana věnuje Oderské vodní cestě v současnosti velkou pozornost, chce dosáhnout splavnění Odru na IV. stupeň a připravuje přistoupení k Evropské dohodě o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu. Podle Przemyslawa Zukowskiego z ministerstva mořského hospodářství a vnitrozemské plavby si polská část splavnění úseku Kędzierzyn-Koźle – Ostrava – Mošnov vyžádá 1,67 miliardy zlotých. Česká strana chystá zpracování Studie proveditelnosti pro vodní koridor Dunaj-Odra-Labe, přičemž v jejím v rámci se mají samostatně posoudit i jednotlivé aktuální etapy a vybrat jedna ze dvou variant řešení obchvatů meandrů řeky Odry v Bohumíně.
„Česká strana v některých přístupech a krocích zaostává za Polskem, to by se mělo zásadně změnit. Je třeba usilovat o vybudování alespoň úseku Kędzierzyn-Koźle – Ostrava – Mošnov, jeho přínos pro Moravskoslezský kraj a Českou republiku může být velký a může být zásadní pro konkurenceschopnost,“ zdůraznil vládní zmocněnec pro Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj Jiří Cienciala. Podle prezidenta Sdružení Pavla Bartoše představuje splavnění Odry do Ostravy – Mošnova obrovskou příležitost pro region, pro jeho hospodářské oživení. „Samozřejmě se to netýká jen Moravskoslezského kraje, ale všech příhraničních regionů v rámci Evropského seskupení pro územní spolupráci TRITIA,“ uvedl Pavel Bartoš.
Prodloužení Oderské vodní cesty přinese vznik nových pracovních míst nejen při její výstavbě, ale i při jejím využívání. „Bude mít nejen vliv na zvýšení konkurenceschopnosti místních firem, bude mít význam vodohospodářský a přispěje ke stabilizaci vodního režimu podél trasy a může odstranit problémy s nedostatkem vody, se kterým se v poslední době region potýká,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Daniel Havlík, který také potvrdil, že v územních plánech kraje se s vodní cestou počítá. Splavnění Odry po Ostravu- Mošnov podpoří také energetickou nezávislost regionu. „Napojení Ostravy na vodní cestu podporujeme, protože bez ní nemůžeme udržet konkurenceschopnost našich firem. Ty umí zkonstruovat obrovské výrobky, ale máme velké problémy s jejich přepravou, což by nám vodní cesta ulehčila,“ přiznal Ladislav Mravec, generální manažer Národního strojírenského klastru, který sdružuje 73 firem. „Vodní doprava je doprava nejekologičtější, nejlevnější a nejbezpečnější,“ uvedl opolský vojvoda Adrian Czubak, který vyzval představitele a zástupce regionů ještě k větší spolupráci pro prosazování splavnění Odry z Koźle do Ostravy-Mošnova.
Řeka Odra je splavná s určitými problémy od přístavu ve Štětíně až po město Kędzierzyn- Koźle, které leží asi padesát kilometrů od hranic s Moravskoslezským krajem. Splavněním Odry až do Ostravy-Mošnova se Oderská vodní cesta prodlouží o devadesát kilometrů. Jde o samostatný úsek vodní cesty, který je nezávislý na jiných projektech. Do budoucna by však mohl být součástí spojení Dunaj-Odra- Labe, nebo společně se Slezským kanálem propojit také Odru s Vislou. Trasa tohoto úseku probíhá územím nejprůmyslovějších částí Česka i Polska, kde žije téměř sedm milionů obyvatel, z nichž polovina by mohla být ovlivněna přínosem prodloužení splavnění Odry.
Účastníci konference navrhují, aby představitelé a zástupci regionů, měst a obcí aktivně spolupracovali při určení bodu dotyku trasy na hranicích a při vyhledávání vhodných aktivit, které souvisí s využitím přeshraniční části vodního koridoru v úseku Koźle-Ostrava. „Je také nutné navrátit Oderský vodní koridor (E-30) do sítě TEN-T při její nejbližší aktualizaci, navrhujeme vyvolat společné polské a české aktivity, které povedou ke společnému stanovisku v této věci ještě před předpokládaným termínem roku 2023,“ stojí v závěrech konference.
Akci podpořil ze svého rozpočtu Moravskoslezský kraj.
