„Předmětem studie proveditelnosti multifunkčního dopravního koridoru Dunaj- Odra – Labe (DOL), kterou již deset měsíců připravujeme a měla by být hotova 17. ledna příštího roku, je prověřit dopravní, vodohospodářské, energetické a rekreační bilance, včetně vyhodnocení analýzy nákladů a přínosů. Měl by to být základní pokladový materiál pro rozhodování na vládní úrovni,“ řekl na konferenci Luděk Sosna, ředitel odboru strategie Ministerstva dopravy ČR. Studie tedy odpoví, zda realizovat celý koridor, nebo ne, nebo jen některé jeho části. Na základě intenzivní spolupráce s polskou stranou v rámci práce česko-polské pracovní skupiny pro vodní koridor DOL, ke které se letos připojilo i Slovensko, studie například také doporučuje jako nejlepší ze čtyř variant přechodu česko-polské hranice Odry tu levostrannou dlouhou povodňovou. „Kopíruje trasu Odry po jejím levém břehu a mírní negativní dopady velké vody,“ vysvětlil Luděk Sosna.
O hospodářském významu splavnění Odry se hovoří již desítky let. Polská strana chce dosáhnout splavnění Odry na IV. stupeň. Podle Jerzeho Materny, státního tajemníka z ministerstva mořského hospodářství a vnitrozemské plavby, by se měla Oderská vodní cesta dostat při revizi sítě TEN – T v roce 2023 na mapu transevropských dopravních cest a na tomto základě by bylo možné při její výstavbě požádat o spolufinancování z evropských fondů. „V roce 2030 by se mělo podle plánů EK třicet procent automobilové dopravy přesunout na železnici nebo na vodu, v roce 2050 potom padesát procent “ upozornil Jerzy Materna.
Česká i polská strana na vládní i regionální úrovni má zájem o splavnění řeky Odry z polského města Kędzierzyn-Koźle do Ostravy, nebo až do Mošnova. Pro regiony na obou stranách hranice by výstavba zmíněného úseku vodní cesty přinesla hospodářské oživení.
„Jsem rád, že se situace na české straně zásadně změnila, že vybudování úseku Kędzierzyn-Koźle – Ostrava – Mošnov, který bude mít velký přínos pro Moravskoslezský kraj i Českou republiku a může být zásadní pro konkurenceschopnost, má takovou podporu,“ zdůraznil prezident Sdružení Pavel Bartoš. Podle něj představuje splavnění Odry do Ostravy – Mošnova obrovskou příležitost pro region, pro jeho hospodářské oživení. Díky tomu se vodní koridor dostal také do materiálu, který v nejbližších dnech předloží vládě ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu. Jeho základem byly návrhy akčních plánů, které zpracoval Úřad zmocněnce vlády pro Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj. Oderská vodní cesta (úsek Kędzierzyn-Koźle – Ostrava, Mošnov) je zařazena v Souhrnném akčním plánu strategie restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje 2017 – 2018 jako tzv. regionální specifické opatření pro Moravskoslezský kraj. „Cílem opatření je dokončit potřebnou dokumentaci a podklady, včetně studie proveditelnosti, tak aby bylo možné posoudit, zda je výstavba ekonomicky a technicky reálná či nikoliv,“ upřesnil vládní zmocněnec Jiří Cienciala. Akční plán strategie zdůrazňuje, že vytvoření alternativní dopravní cesty pro toky zboží a nákladu mezi významnými průmyslovými oblastmi Moravskoslezského kraje, Polska a Německa bude mít řadu pozitivních dopadů, od zvýšení konkurenceschopnosti průmyslových podniků, přes vytvoření nových pracovních míst až po snížení emisí z automobilové dopravy.
Prodloužení Oderské vodní cesty bude mít také význam vodohospodářský a přispěje ke stabilizaci vodního režimu podél trasy a může odstranit problémy s nedostatkem i nadbytkem vody. Splavnění Odry po Ostravu-Mošnov podpoří také energetickou nezávislost regionu.
Řeka Odra je splavná s určitými problémy od přístavu ve Štětíně až po město Kędzierzyn-Koźle, které leží asi padesát kilometrů od hranic s Moravskoslezským krajem. Splavněním Odry až do Ostravy-Mošnova se Oderská vodní cesta prodlouží o devadesát kilometrů. Jde o samostatný úsek vodní cesty, který je nezávislý na jiných projektech. Do budoucna by však mohl být součástí spojení Dunaj-Odra-Labe, nebo společně se Slezským kanálem propojit také Odru s Vislou. Trasa tohoto úseku probíhá územím nejprůmyslovějších částí Česka i Polska, kde žije téměř sedm milionů obyvatel, z nichž polovina by mohla být ovlivněna přínosem prodloužení splavnění Odry.
