„Nemoc z ozáření nikomu nehrozí. Ovšem je nutné podotknout, že dlouhodobým kontaktem člověka s ionizujícím zářením se zvyšuje pravděpodobnost rakoviny. Zdroje záření můžeme i v domácím prostředí eliminovat například častějším vysáváním nebo vyhýbáním se cigaretovému kouři. Ten totiž také obsahuje radon. Proto je dokázáno, že kuřáci neohrožují pouze své zdraví, ale i zdraví všech lidí kolem sebe, kteří kouř vdechnou. Radon se rozpadá v různých časových intervalech za vzniku ionizujícího záření, a to jak v plicích kuřáka, tak kohokoli v jeho blízkosti.“ K těmto a dalším výsledkům dospěla talentovaná studentka při vědecké práci o ionizujícím záření, které společně se spolužačkou Natálii Matulovou zkoumaly prostřednictvím částicové kamery TimePix. Ta zaznamenává částice alfa, beta, gama a také miony prostřednictvím křemíkového čipu. Přes něj jsou informace o zaznamenaných energetických změnách přenášeny do počítače a analyzovány. V prestižní studentské soutěži středoškolské odborné činnosti (SOČ) získaly v oblastním kole 1. místo.
„Téma pro práci z fyziky jsme si s Natálií vybraly z nabídky v projektu Badatel Univerzity Palackého v Olomouci, s níž naše gymnázium už léta spolupracuje. Naším garantem se stal Mgr. Jiří Kvita, Ph.D., ze Společné laboratoře optiky FZÚ AVČR a Přírodovědecké fakulty UP, který nám také zapůjčil částicovou kameru firmy Jablotron, vyvinutou ve spolupráci s ČVUT,“ vysvětluje Berenika Čermáková a dodává, že nejvíce ji na projektu zaujalo právě měření ve Zbrašovských argonitových jeskyních, kde radon vyvěrá z podloží. „Nemohly jsme přesně určit jeho množství, pouze počet částic, které zaznamenal křemíkový čip kamery, ale i to stačilo k tomu, abychom zjistily, že počet částic radonu je tu větší než v běžném prostředí. Standardní doba prohlídky však pro návštěvníka nepředstavuje žádné ohrožení,“ zdůrazňuje Berenika, která chce v bádání pokračovat dál a přihlásit se do dalších soutěží.
„Studentky už provedly mnoho praktických pokusů, radonovou analýzu z jeskyní i odstínění drobných školních zdrojů záření, kdy před kameru umisťovaly destičky z různých materiálů, jako je hliník, olovo a plast o různých tloušťkách. Na základě výsledků měření pak mohly potvrdit například fakt, že olovo, které se spolu se železobetonem používá například v jaderných elektrárnách pro odstínění gama záření, je pro odstínění částic opravdu nejvhodnější,“ popisuje spolupráci se studentkami gymnázia Mgr. Jiří Kvita, Ph.D., a dodává, že se rád bude podílet na dalším zkoumání. „Máme spoustu zaznamenaných stop částic kosmického záření z palub letadel a další plány na měření v jeskyních, měření dávky na rentgenu a další, studentky mají spoustu podkladů k dalšímu projektu.“
A jak se Berenika k fyzice dostala? „Astrofyzika a vesmír mě fascinovaly doslova od chvíle, kdy jsem začala vnímat věci kolem sebe. Rodiče mi jako malé holčičce koupili obrázkovou encyklopedii o vesmíru a mně se natolik zalíbila, že jsem ji studovala pořád dokola. Měla jsem spoustu otázek, chtěla jsem vědět, jak vše ve vesmíru funguje, jak je možné, že věci drží pohromadě, a proč to tak je, a tak mi rodiče kupovali další a další knihy, v nichž jsem postupně nacházela alespoň část odpovědí. Na základní škole jsem se pak začala intenzivněji zajímat o částicovou fyziku a už tenkrát jsem věděla, že chci pracovat v oboru, kde budu moci ve svém studiu vesmíru pokračovat. Samozřejmě, že můj největší sen je dostat se do Evropské organizace pro jaderný výzkum v Ženevě (CERN), v níž se nejlepší světoví fyzici a inženýři věnují studiu základní struktury vesmíru a s pomocí urychlovačů a detektorů částic zkoumají základní částice. Ale bavila by mě i práce v astronomické laboratoři,“ říká s úsměvem Berenika a dodává, že si uvědomuje, jak vysoké cíle má, ale že také ví, že bez vysokých cílů člověk nikam nedojde. Její první krok k budoucí kariéře proto povede přes opavskou vysokou školu, kde by chtěla studovat astrofyziku. „Zvažovala jsem i variantu studia v Praze, ale obor astrofyzika na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity je více zaměřen právě na astrofyziku, která mě zajímá,“ uzavírá studentka, která se nyní věnuje sférické geometrii, v níž se zabývá geometrií na povrchu koule a zkoumá 2D prostor ve 3D prostoru.
