„K výhodám přístroje PET/CT od firmy GE Healthcare patří velká diagnostická přesnost, senzitivita a prostorová rozlišovací schopnost už proto, že oproti klasickým gamakamerám získáváme dvojí informace, a to o normální nebo patologické funkci v daném ložisku nebo tkáni, a současně toto ložisko můžeme přesně lokalizovat pomocí CT. Model Discovery IQ, který máme k dispozici, je nezastupitelný v primární onkologické diagnostice pro zjišťování lokalizace a povahy nádorů. Kromě toho však slouží i k monitorování odezvy nádorové tkáně po radioterapii a chemoterapii, s jeho pomocí lze lokalizovat epileptická ložiska, či diagnostikovat demenci, Alzheimerovu chorobu, schizofrenii a další onemocnění. Své může přístroj říct také v kardiologii při hodnocení viability myokardu po prodělaném infarktu či při diagnostice zánětlivých onemocnění, při objasnění příčin horeček a tak dále,“ vysvětluje doc. MUDr. Otakar Kraft, Ph.D., MBA, přednosta Kliniky nukleární medicíny FNO, a dodává, že nejvíce pacientů přichází z Kliniky onkologické FNO i z okolních onkologických pracovišť. „V rámci mezioborové spolupráce však jsme v úzkém kontaktu i s hematoonkologií, plicním, internou, traumatologií, infekčním lékařstvím a dalšími pracovišti,“ upřesňuje docent Kraft široké využití této hybridní kamery pro pozitronovou emisní tomografii, kombinované s výpočetní tomografií (CT).
Pro přístroj v hodnotě 56 milionů korun muselo být vybudováno zázemí v hodnotě 49,2 milionu korun, přičemž 29,2 milionu korun investovala nemocnice ze svého rozpočtu, 20 milionů korun bylo čerpáno z dotace státního rozpočtu.Přístavba budovy pro PET/CT, jež je zezadu napojena k objektu Kliniky nukleární medicíny FNO, byla zkolaudována vsrpnu 2017. „Přístroj není sám o sobě o mnoho větší než klasický přístroj výpočetní tomografie nebo magnetické rezonance. Potřebuje však mnohem větší zázemí, které znemožňuje jeho umístění do obyčejné vyšetřovny. Proto byla nutná přístavba. Vysoká energie záření a použité aktivity radiofarmak si vyžádaly masivní stínicí bariéry. Zdi vyšetřovny, kde je přístroj umístěn, tvoří speciální směs betonu a ke stínění přispívají také barytové omítky, olověná okna a dveře,“doplňuje Ing. Michal Koláček, vedoucí radiologický fyzik Kliniky nukleární medicíny FNO, s tím, že další speciální místnosti obsahují box s laminárním prouděním vzduchu pro přípravu radioaktivní látky fluorodeoxyglukosy (FDG) a do budoucna i jiných PET radiofarmak, která potřebují zcela sterilní prostředí.
Pacient musí být na vyšetření, během kterého se musí držet přesně daných pravidel, důkladně připraven. „Musí přijít nalačno a dostatečně zavodněn. Pokud jde o diabetika, inzulin by si měl aplikovat naposledy večer. Po příchodu je pacientovi aplikována radioaktivní látka a poté hodinu čeká ve speciální místnosti, než se radiofarmakum dostane do celého těla. Zmíněné čekárny máme čtyři, kde je vyšetřovaná osoba v naprostém klidu, bez mobilu. Může jen sledovat televizi, kterou je čekárna vybavena. Naprostá absence různých podnětů, fyzické a psychické aktivity je důležitá, protože ovlivňuje funkci orgánů, včetně mozku. Nezbytný je i teplotní komfort, protože značně ovlivňuje vychytávání radioaktivní látky například v hnědém tuku. Samotné vyšetření, během něhož je třeba kvůli CT pacientovi aplikovat kontrastní látku, trvá zhruba půl hodiny. Následně pacient stráví ještě určitou dobu v čekárně, jednak kvůli výsledkům, jednak kvůli možné alergoidní reakci na kontrastní látku. Po odchodu domů musí pacient počítat se zbytkovou radioaktivitou, byť není nikterak vysoká. Proto by v den vyšetření neměl být v kontaktu s malými dětmi a měl by dodržovat i veškerá hygienická opatření, s nimiž je obeznámen,“ uzavírá docent Kraft.
