Před „branami“ Ostravy stojí investoři, kteří už mají připraveny projekty na stovky nových bytů. Kolem klíčových ulic Místecká a Ruská se v nejbližších letech chystají masivní developerské projekty, jako je prostupný komplex vícegeneračního bydlení Městopark navržený architektem Josefem Pleskotem, vítkovický Lipový dvůr nebo celé tzv. Nové Vítkovice. Na dostavbu bydlení v Dolní oblasti Vítkovic naváže výstavba dvou budov mrakodrapu Ostrava City Tower nedaleko Nové Karoliny a celá čtvrť Žofinka. V součtu by v těchto objektech mohlo najít různé typy bydlení 30 až 40 tisíc lidí. Od mladých singl lidí přes rodiny s dětmi a seniory až po movité manažery. „Z dnešního území lvů a náletových dřevin se stane nové centrum Ostravy. To by mělo být novou komunikací označovanou jako Jedna míle napojené na Dolní Vítkovice a po prodloužené Ruské ulici dále na Vítkovice“, shodli se před pár dny v Ostravě architekti a urbanisté, krajináři, zástupci byznysu i politikové.
Na velké veřejné konferenci a diskusi pod názvem „Ostrava pro budoucnost!!!“ v aule Gong současně zaznělo i zásadní „ale“. Překážkou prostupnosti území a přirozeného začlenění nových čtvrtí do organizmu města je dnešní masivní doprava na Místecké. Ta se má navíc rozšířit po celé délce na čtyři pruhy. „Čtyřproudá dálnice, která už teď dělí město na dvě poloviny a brání nezbytné prostupnosti území, se stane ještě větší bariérou,“ uvedli ve svých vystoupeních například architekt Josef Pleskot nebo podnikatel Jan Světlík. Oba stojí za proměnou Dolních Vítkovic ze špinavého území na populární vzdělávací lokalitu s ceněnými budovami a věhlasnými desetitisícovými festivaly i špičkovými sportovními akcemi. Oba míní, že by Dolní Vítkovice měly nabízet i bydlení v zeleni a že klíčová bude podoba „dálnice“ na Místecké a vybudování nové Jedné míle. Velmi podobný pohled předali veřejnosti i zástupci projektů: Jiří Kos, hlavní inženýr Ostrava Towers Complex nebo investor projektu Žofinka Libor Adámek a člen architektonického týmu Žofinky Jan Kubát.
Odbornice na tvorbu a ochranu krajiny Eva Jeníková uvedla, že vzájemně prostupná a dostupná obydlená místa ve městě vytvářejí pro člověka přirozenou mentální orientační mapu, která je důležitá pro pocit, že je město příjemné a je pohodlné se v něm pohybovat pěšky, s dětmi, setkávat se se sousedy a známými. „Ostrava má zajímavou výhodu v tom, že opuštěné tovární areály a neprostupné lokality zarostly zelení. Když se zachová ta kvalitní, nebudeme muset čekat dvacet třicet let než vyrostou nové stromy,“ upozornila na fakt, který běžným Ostravanům v denní rutině zcela uniká.
Prorektor Ostravské univerzity Ondřej Slach lidem představil nelichotivé propočty akademiků, které říkají, že z dnešních zhruba 280 tisíc obyvatel se Ostrava do roku 2050 „smrskne“ na 256 tisíc lidí a úbytek bude dále pokračovat. „Město je místně i sociálně fragmentované. Jsou tu jasně viditelné oblasti, kde žije převaha vysokoškoláků a na druhé straně i málo vzdělané a sociálně slabé skupiny lidí. Budoucí Ostrava proto nesmí propojovat jen dopravu s dopravními uzly, ale i obyvatele se sociálními příležitostmi,“ řekl. Pokud bude město rozdělené, lidé nebudou mít vzájemné kontakty a nebudou sdílet život, nebude podle něj Ostrava růst, ale upadat.
Zazněly i záměry, jak vytvořit okolo Ostravy metropolitní oblast, která by jednak nasávala obyvatele, jednak měla šanci společně získávat zajímavé finance z Evropské unie. Navíc by se propojila společnou vizí a mohla by pak výhodně využívat i blízkosti Polska s jeho početnou populací na hranicích s ČR.
V bloku, ve kterém se sešla prakticky celá politická reprezentace pro letošní komunální volby v Ostravě, se řešila především už zmíněná Místecká ulice. Politici se shodli, že situace kolem Místecké není jednoduchá, protože město v ní nemá hlavní slovo.
Podle primátora Ostravy Jana Dohnala (ODS) je současný stav důsledkem z doby, ve které cesta vznikala. „Samotný fakt, že nám středem města vede tranzitní komunikace, není šťastný. Paradoxně se z ní stal přivaděč na dálnici D1,“ zhodnotil. Město má podle něj aktuálně nachystaný projekt na propojení chybějícího úseku v centru kolem haly Tatran, kde se počítá se zahloubením.
Místecká ale není plně v rukou ani města, ani kraje. „Je to komunikace, která patří státu a spadá pod správu Ředitelství silnic a dálnic ČR, což jakékoliv řešení komplikuje,“ upozornil krajský a městský zastupitel Josef Babka (Ostravská levice).
Starosta Slezské Ostravy Richard Vereš tvrdí: „Dokážu si zklidnění Místecké představit.“ Zároveň zpochybňuje plánované zastřešení této „dálnice“ u haly Tatran za řádově miliardy korun, když by podle něj po demolici haly stačilo posunout cestu k železnici a ušetřit.
„Osobně bych uvítal, kdybychom tuto rychlostní propojku umístili pod zem. Líbil by se mi dlouhý tunel, který by plně otevřel prostor nad zemí a zachoval komunikaci,“ navrhl regionální předseda hnutí Naše Česko Vavřinec Pečinka. Radní Moravské Ostravy a Přívozu Rostislav Řeha (Piráti) s ním nesouhlasí, upozorňuje na vysoké náklady a míní, že doplnit současný stav na úplnou čtyřproudou variantu s částečným zastřešením je praktickým kompromisem. „Jsem zastáncem toho, aby se dříve, než se začne omezovat Místecká, vybudovala okolní infrastruktura. Omezení tranzitu v centru musí být až ten úplně poslední krok,“ míní poslanec a radní Ostravy - Vítkovic Matěj Gregor (Motoristé sobě).
Podle náměstka primátora Aleše Boháče (Starostové pro Ostravu) Ostrava jako metropole tranzit potřebuje, ale chybí jí velký obchvat. „Jižně od Dolní oblasti Vítkovic je v územním plánu připravena komunikace, která má propojit Místeckou s Frýdeckou. Díky tomu vznikne kolem Ostravy orbita, která dokáže tranzitní dopravu přirozeně odvést. Až bude hotová, teprve pak můžeme reagovat na zklidňování samotné Místecké,“ komentoval Boháč.
Zástupci byznysu a developerů pak politikům vyslali jasný vzkaz: „Pokud nebude město příjemné pro život, lidé z něj budou dál odcházet. Máme projekty, máme chuť v Ostravě investovat do bydlení i podnikání a potřebujeme, aby s námi veřejná správa a samospráva spolupracovala. Věcně, racionálně a pokud možno s kvalifikovanými experty na dopravu a urbanismus v zádech.“
