„Jde o standardní hřbitov kolem tehdejšího městského kostela sv. Filipa a Jakuba, užívání hřbitova bylo ukončeno přístavbou budov kláštera augustiniánů – kanovníků v průběhu 15. století. Tento klášter zde s omezeními fungoval až do roku 1784," říká Ondřej Anlauf z Národního památkového ústavu v Ostravě. Obvyklé pro tehdejší dobu prý bylo porušování starších hrobů novými z důvodu nedostatku místa na hřbitově. „Překvapilo nás, kolik hrobů jsme objevili v tak malé sondě o rozměrech zhruba metr a půl na metr a půl. Většina nebožtíků byla pohřbena bez rakve, jen v rubáši, což poznáme podle volného rozložení těla. Velké množství kostí se dochovalo v poměrně dobrém stavu. Vyjmuté ostatky projdou antropologickou analýzou, která určí věkové složení pohřbených, jejich zdravotní stav, nemoci a další zajímavosti, čímž přispěje k hlubšímu poznání života tehdejších obyvatel města," dodává Ondřej Anlauf.
Archeologické práce probíhaly v kostele Nejsvětější Trojice od listopadu loňského roku. „Provedli jsme tři sondy, jednu v ambitu kláštera, další dvě v prostorech rajské zahrady, která kdysi sloužila k relaxaci řeholníků. V ambitu se v jednom místě propadala podlaha a bylo třeba zjistit, z jakého důvodu. Pod podlahou jsme objevili podle očekávání dva hroby, které souvisely s provozem kláštera, a pocházejí ze 17. až 18. století. V těchto místech byli pohřbíváni významní měšťané a obchodníci, kteří si svým dobrodiním vůči klášteru lukrativní místo věčného odpočinku zajistili už za svého života. Předpokládáme, že podobnými hroby je zaplněn celý ambit, pohřbívalo se zde až do zrušení kláštera v 18. století. Objevili jsme i dvě úrovně prokazatelně starších podlah, než je ta současná, jedna byla z pískovcových ploten, druhá pak, ještě starší, z břidlicových desek. Odhalili jsme také základy zdí, což je pro nás důležité ze stavebně-historického hlediska, prozradí nám to technické řešení celé stavby, jakým způsobem byla zakládána a jaké jsou vztahy mezi jednotlivými zdmi a potažmo částmi budov," vysvětluje Ondřej Anlauf.
Při archeologickém průzkumu je zkoumán řez vyhloubeným terénem až ke geologickému podloží – vrstvě nenarušené lidskou činností. „Posuzujeme zde především jednotlivé vrstvy uloženin nad sebou, výkopy do nich udělané, kamenné zdi a hroby. Jednotlivé vrstvy uloženin rozlišujeme díky rozdílům v barvě, ve složení, v hrubých komponentech hlíny. Podle toho všeho pak sestavíme vzorec, jak šly vrstvy po sobě od nejmladší po nejstarší. Při dataci se také opíráme o nalezené předměty. Ve Fulneku jsme objevili množství keramických střepů a například jeden z nebožtíků měl v oblasti pánve kovový kroužek, jednalo se o přezku k připínání nohavic."
„Rekonstrukci chrámu, která bude zahájena už v květnu, město podpoří částkou 1,59 milionu korun, jež mu byla přiznána jako dotace z Programu Regenerace z Ministerstva kultury ČR,“ informuje starostka Radka Krištofová.
Archeologický výzkum bude pokračovat i během rekonstrukce chrámu. „Průzkum bude probíhat prozatím jen formou dohledu a operativně jej rozšíříme, pokud dojde v důsledku stavebních prací k odkrytí archeologických situací. To předpokládáme například v místech současné kuchyňky a v chodbách," uzavírá Ondřej Anlauf.
Archeologické výzkumy zajímají také místní farníky a návštěvníky kostela Nejsvětější Trojice. „Lidé se archeologů vyptávají, co v kostele objevili. A ti ochotně odpovídají, celkově je s nimi velmi dobrá spolupráce. A líbí se mi i to, že s nalezenými ostatky pracují s úctou a pietou. Už je předběžně domluveno, že po jejich prozkoumání budou pohřbeny na fulneckém hřbitově. Je podle mě správné, aby se nebožtíci vrátili do země, ve které odpočívali zhruba osm set let," dodává fulnecký farář, otec Jozef.
Foto z průběhu archeologických vykopávek: Ondřej Anlauf – Národní památkový ústav, ÚOP v Ostravě
Foto kostela Nejsvětější Trojice ve Fulneku: František Brož
