Teplo bereme v Čechách jako samozřejmost. Své byty běžně vytápíme na 21 až 22 °C a neuvědomujeme si, že tomu tak není všude v Evropě. Británie je svou otužilostí pověstná, ale moc se neohřejeme v zimním období ani v jižní části Evropy. Vytápění zde často nemají řešené vůbec, přestože tam zimní teploty běžně klesají k nule.
Ohřejeme se naopak ve Skandinávii, kde stejně jako u nás fungují systémy centrálního zásobování teplem. Do rozvoje CZT výrazně investovalo například Dánsko, kde je tímto způsobem vytápěno zhruba 50 procent všech domácností, v Kodani pak dokonce více než 90 procent. Rozvinuté jsou i systémy CZT ve Finsku, Švédsku, Německu či Rakousku. Díky centrálnímu zásobování teplem si tepelný komfort užívá celkem 250 milionů Evropanů.
Za oceánem si bez centrálních rozvodů dnes nedokážeme představit například vytápění v New Yorku. V tomto případě se ale mnohdy nejedná o rozvody horké vody, ale páry.
Přitopit ihned? Žádný problém
Centrální zásobování je pro zajištění vysokého tepelného komfortu českých domácností ideálním řešením, neboť tepelný výkon je k dispozici ihned. Přijdete domů z dlouhé podzimní procházky a chcete si přitopit? Stačí otočit kohoutkem termostatického ventilu a během chvilky máte v místnosti o několik stupňů tepleji. U jiného způsobu vytápění to tak snadné rozhodně není. Například náběh tepelného čerpadla je v řádu hodin až dnů a při velkých mrazech na vyšší teplotu domácnost samo-statně nevyhřeje. „Centrální zásobování teplem nejlépe odpovídá požadavkům českých zákazníků a charakteru našich domů,“ vysvětluje Pavel Kolář, náměstek obchodního ředitele pro zákaznické portfolio společnosti Veolia.
Ideální řešení pro městské zástavby
První systém CZT má v Čechách už téměř stoletou historii. V Ústí na Labem tehdy došlo k poruše školní kotelny a místní technici přišli s nápadem využít páru z blízké elektrárny. Roku 1922 se revoluční nápad podařilo zrealizovat a po odzkoušení se na systém napojilo i městské divadlo, lázně, později nemocnice a řada budov v centru města. V budově školy dnes najdeme muzeum, které tento projekt dokumentuje.
Až o rok později, v roce 1923, začal průkopník teplárenství profesor Liszt na brněnském Vysokém učení technickém studovat využití centrálního zásobování teplem v zahraničí a vydal se na prohlídku tehdejší novinky do New Yorku. Nevěděl totiž, že systém už úspěšně funguje i v Čechách. Podle amerického vzoru pak byla na teplárnu přestavěna elektrárna v Pražských Holešovicích a v Brně postavena první moderní teplárna v Československu.
Už od počátku tak byly systémy CZT spojeny s rozvojem městské zástavby. Kromě toho, že si díky nim užíváme pohodlí, jsou ve srovnání s domácími kotelnami také výrazně ekologičtější. Pokud je v lokalitě zavedeno centrální zásobování teplem, je to pro danou oblast jednoznačným přínosem. Vzpomeňte si, jak vypadá ovzduší v zimním období na vesnicích, kde má každý dům svůj individuální kotel. „Při procházce, na čerstvém vzduchu‘ se vám kvůli štiplavému kouři dýchá často obtížněji než ve městě. A ještě hůř by to vypadalo na sídlištích, pokud by si každý dům pořídil vlastní kotelnu. Zástavba ve městech je totiž mnohem koncentrovanější,“ upozorňuje Pavel Kolář.
Ekologizace zdrojů
Jak ekologické jsou kotelny, které využívají systémy centrálního zásobování teplem? „Za posledních 10 let jsme realizovali projekty za téměř 10 miliard korun. Významné investice tak proběhly na většině našich zdrojů. Jako příklad můžeme uvést Ostravu, Karvinou, Frýdek-Místek, kde jsme investovali do ekologizace, odsíření a snižování emisí dusíku“, uvádí Pavel Kolář.
Cílem Veolie není jen snížení emisí, ale také maximální využití tepelného potenciálu, které palivo nabízí. Proto Veolia modernizuje své provozy tak, aby umožňovaly tzv. kogeneraci – tedy souběžnou výrobu tepla a elektrické energie. Zdrojová paliva jsou plně využívána a přitom celková ekologická stopa je minimalizována.
Veolia už dnes využívá řadu tepelných zdrojů, které umějí spalovat více druhů paliv včetně lokální ekologické lesní štěpky, která je odpadním materiálem při zpracování dřeva. Biomasu začala využívat v roce 2003 v Teplárně Krnov, a postupně se přidaly další zdroje. V současné době provozuje 8 zdrojů na biomasu. Například polovina tepla pro město Frýdek Místek je vyráběna z biomasy, která zde nahradila stovky vagónů uhlí a hlavně výrazně snížila emise. Do roku 2023 bude podíl biomasy ještě výrazně navýšen a stane se hlavním palivem ve Frýdku-Místku.
Platby za teplo klesají
„Zatímco v roce 1993 jsme za teplo a teplou vodu ročně zaplatili 1,13násobek měsíčního platu, o 25 let později to bylo jen 0,42násobek,“ připomíná Pavel Kolář. Průměrná mzda totiž roste rychleji než náklady za teplo a hlavně neustále klesá spotřeba tepla. Bytové domy jsou zatepleny, teplárny modernizovány a navíc je dnes k dispozici celá řada moderních způsobů optimalizace. Především pak ekvitermní regulace teploty, která automaticky nastavuje teplotu topné vody podle aktuální venkovní teploty. V jednotlivých místnostech pak mohou odběratelé teplotu upravit pomocí termostatických ventilů. Celkové úspory tepla jsou díky tomu významné. Spotřeba tepla ve srovnání s rokem 1993 je nyní méně než poloviční.
„V roční faktuře za teplo zákazníci navíc získají vysoký tepelný komfort, jistotu a bezpečnost dodávek a bezstarostnost při užívání. Veolia totiž zajistí nejen kvalitní dodávky ekologicky vyrobeného tepla, ale také nepřetržitý monitoring, pohotovostní službu, odborné zajištění veškerých servisů i bezplatnou zákaznickou linku, která reaguje na připomínky klientů,“ připomíná výhody Pavel Kolář ze společnosti Veolia.
