Abychom pochopili plný potenciál cirkulární ekonomiky, je dobré vědět, jaké zdroje lze opětovně využít. Kromě recyklace vody a běžné recyklace odpadů vidíme v České republice opětovné využití zdrojů v řadě průmyslových řešení. V tomto ohledu využívají tuzemské firmy, a to nejen v Moravskoslezském kraji, moderní chytrá řešení v souladu s nejmodernějšími trendy vycházejícími ze strategických dokumentů České republiky a záměrů Evropské unie.
Například takové teplárenství prochází velkou transformací. Je nutné investovat nejen do ekologizace a modernizace ale i dekarbonizace a hledají se tak stále nová řešení, jak využívat odpady k výrobě ekologického zeleného tepla. Jaké jsou proto zdroje pro výrobu zeleného tepla a elektřiny blízké budoucnosti?
Prim hraje hlavně biomasa
Využití biomasy v energetice je v úplně nejjednodušší formě jejího popisu definováno jako využití veškerých zbytků rostlin a dřeva, které se nespotřebují v jejich původním užití. V praxi tedy například mluvíme o zbytcích rostlin ze zemědělské a potravinářské výroby, jako jsou obilné otruby, zbytky z lisování olejnatých semen nebo peletky ze slámy. Největším zdrojem je však štěpka, která vzniká při těžbě dřeva.
„Biomasa na rozdíl od fosilních paliv představuje jednu z nejvíce ekologických možností pro teplárenství. Biomasa je totiž uhlíkově neutrálním zdrojem obnovitelné energie. To znamená, že spálením biomasy se do atmosféry dostane maximálně takové množství CO2, jaké z ní bylo získáno během jejího přirozeného růstu,“ vysvětluje obchodní ředitel společnosti Veolia Jakub Tobola a pokračuje: „Přestože štěpka vzniká při zpracování těženého dřeva, jedná se o odpadní dřevní hmotu. Rozhodně to tedy neznamená, že bychom kvůli tomu káceli stromy. My se naopak snažíme těmito našimi kroky zabránit neúplnému využití dostupných zdrojů.“
A která velká města v rámci České republiky patří k těm prvním vytápěným ekologicky? Například Frýdek-Místek! Do tří let totiž bude hlavním palivem ve frýdecko-místecké teplárně právě zmiňovaná biomasa.
„Frýdek–Místek má výhodu, že zhruba polovina tepla pro město se tady vyrábí z biomasy. Odchod od uhlí k čistším palivům tak může být rychlejší než v jiných velkých městech. Nejvhodnější alternativou se jeví právě biomasa doplněná o zemní plyn,“ přidává Jakub Tobola.
Odpad jako nedoceněný zdroj energie
V dnešním světě plném chytrých technologií, které nám umožňují opětovné využití mnoha dostupných zdrojů, lze pouhé skladování odpadů považovat za plýtvání energeticky využitelnou surovinou. Zajímavým zdrojem energie mohou být například tuhá alternativní paliva (TAP), která vznikají výrobou výhřevných, již však dále nerecyklovatelných, především komunálních odpadů. Přestože Češi patří k světově nejpoctivějším „třídičům“ odpadů, záleží také na tom, jak se s nimi posléze naloží. Jak je to tedy u nás?
„Nová odpadová legislativa podporuje odklon odpadů od skládek směrem k využití. Kapacity pro energetické využití zbytkových komunálních odpadů jsou v České republice stále nedostatečné a tvoří je takřka výlučně klasické roštové spalovny. Moderní přístup k energetickému využití je založen na důsledném vytřídění odpadů a následném spalování výhřevných nerecyklovatelných frakcí, což je zcela v souladu s cíli EU a konceptem oběhového hospodářství,“ popisuje využití tuhých alternativních paliv Jakub Tobola.
Stojí to miliardy, ale je to potřeba
K velké ekologické modernizaci dochází i v Teplárně Karviná, která se nachází napůl cesty mezi Karvinou a Havířovem a je hlavním zdrojem tepla pro obyvatele obou měst. V roce 2019 se karvinská teplárna dočkala nových technologií za více než miliardu korun a modernizace dále pokračuje její plynofikací s dočasným zachováním podílu ekologizované uhelné technologie. Ta se úplně odstaví po dokončení výstavby nového multipalivového kotle v roce 2026. Podobný proces čeká i přerovskou teplárnu, kde plyn, biomasa a TAP postupně nahradí pro výrobu tepla a elektřiny uhelné kotle.
Z toho plyne, že ekologizace tepláren v celém Moravskoslezském kraji probíhá na plné obrátky, a to bez přestávky skoro dvacet let! Jen v teplárnách spadajících v České republice pod Veolii spalují biomasu v celkem osmi zdrojích včetně zmiňovaného Frýdku-Místku. A jen v roce 2020 bylo ve skupině Veolia Energie v České republice využito 182 621 tun biomasy. Díky náhradě uhlí a částečně i zemního plynu se tím podařilo v roce 2020 snížit emise CO2 o 168 609 tun. A to je teprve začátek. Začátek zeleného, moderního a chytrého řešení dodávek tepla pro města a obyvatele nejen v Moravskoslezském kraji…
