Při zajišťování OVP spolupracuje s firmami 85 % dotazovaných oborů. Nejvíce respondentů bylo z technických oborů, z nichž spolupracuje s firmami 89 %, nejméně pak spolupracují
s firmami obory z oblasti služeb (79 % ze všech oborů). „Během školního roku 2020/2021, ovlivněného koronavirovou krizí, ztratilo vazbu na spolupracující firmu 23 % oborů, které na odborné přípravě spolupracují s firmami. Tím se zhoršily podmínky adaptace žáků ve firmách a získávání praktických znalostí a dovedností, protože spolupráce firem a škol je pro následné uplatnění žáků daných oborů v praxi klíčová,“ popsal jedno z hlavních zjištění Jan Kelar, expert na odborné vzdělávání z MS Paktu a člen výzkumného týmu.
Mezi ohroženými obory jsou například pekař, truhlář, kuchař, ošetřovatel, autoelektrikář, obráběč kovů nebo zahradník. Při restartu spolupráce s firemním sektorem uvedlo 17 % oborů, že mají s opětovným navázáním vztahů problémy. Z dotazníkového šetření také vyplynulo, že téměř 30 % škol hledá pro budoucí spolupráci nové firmy, a to zejména
u technických oborů a služeb. Pomoc s navázáním spolupráce s novými firmami by uvítalo 66 % oborů z těch, které budou hledat novou firmu pro spolupráci. „Spolupráce firem se školami má vliv na odborný rozvoj pedagogů, přípravu žáků v reálném firemním prostředí, účast firmy na aktivitách školy nebo realizaci vyučování ve škole odborníkem z dané firmy,“ doplňuje Jan Kelar.
Průzkum MS Paktu se zabýval rovněž tím, jak byly v covidovém školním roce 2020/2021 ovlivněny kompetence u žáků daného oboru v porovnání s předcházejícím školním rokem. Nejhůře dopadly odborné schopnosti a dovednosti (zhoršily se u 90 % dotazovaných oborů) nebo kompetence k učení (jako horší je uvedlo 79 % respondentů. Naopak nejvíce se zlepšily (u 87 % oborů) kompetence využívat prostředky informační a komunikační techniky. „U dvou třetin zkoumaných kompetencí jsme zjistili jejich zhoršení nebo výrazné zhoršení,“ uvádí Martin Navrátil, ředitel Moravskoslezského paktu zaměstnanosti,
a dodává: „Z našeho šetření vyplynulo, že zejména odborné kompetence, praxi a rozvíjení sociálních kontaktů nelze během „vynucené“ distanční výuky zcela nahradit.“ Na druhou stranu je nutno zdůraznit, že průzkum došel ke zjištění, že se dle mínění zástupců škol naopak zlepšily kompetence žáků v oblasti řešení problémů či k pracovnímu uplatnění
a podnikatelským aktivitám.
U služeb jsou na tom nejhůře gastronomické obory. Nad průměrem se drží kompetence žáků v zemědělských oborech. V rámci technických oborů jsou na horší úrovni označovány kompetence zejména v oborech klempíř, karosář a strojník silničních strojů. V rámci řemeslných oborů jsou dle zástupců škol nejvíce poznamenány kompetence v oborech pokrývač, instalatér a truhlář.
Cílem průzkumu „Dopad Covidu-19 na OVP“, bylo zmapovat situaci v odborném školství
v MS kraji v souvislosti s uzavřením škol a dalšími opatřeními souvisejícími s pandemií Covid-19. Výstupy slouží pro nastavení konkrétní pomoci při realizaci OVP/OV.
Při restartu odborného vzdělávání a přípravy pomáhá také Moravskoslezský pakt zaměstnanosti, který poskytuje školám metodickou a koordinační podporu pro nastavení praktického vyučování žáků ve firmách. Jedná se o hlubší propojení firemního a školského prostředí, společné definování oborů nebo odborné přípravy žáků a studentů.
Průzkum MS Paktu (Dopad Covidu-19 na OVP) – metodika:
Sběr dat v kvantitativním výzkumu (dotazníkové šetření) proběhl v červnu 2021. Respondenty byly střední školy v MS kraji, které vyučují tříleté učební obory s výučním listem a čtyřleté učební obory s odborným výcvikem a maturitou. (celkem 231 respondentů/oborů). Obory: řemeslné, technické, zemědělské a služby.
Moravskoslezský pakt zaměstnanosti, z.s.
- Moravskoslezský pakt zaměstnanosti přispívá k naplnění cílů Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje pro období 2019-2027 v oblasti „Vzdělanější a zaměstnanější kraj“
- Konkrétně se jedná o: zlepšení připravenosti absolventu, kteří vstupují na trh práce; zvyšování podílu obyvatel kraje s vysokoškolským vzděláním; lepší využití osobního potenciálu a odpovídající pracovní uplatnění obyvatel; růst produktivity, průměrné mzdy a nabídky dobře placených pracovních míst; snížení podílu dlouhodobě nezaměstnaných.
- Moravskoslezský pakt zaměstnanosti přispívá ke slaďování nabídky a poptávky na regionálním trhu práce, analyzuje jeho klíčové problémy a připravuje pro ně řešení. Ve všech svých činnostech propojuje data a analýzy se zkušenostmi z praxe a reálnými potřebami v regionu.
- Signatáři Moravskoslezského paktu zaměstnanosti, který byl založený jako samostatný zapsaný spolek 1. února 2019, jsou Moravskoslezský kraj, Statutární město Ostrava, Sdružení pro rozvoj MSK, Krajská hospodářská komora MSK a Svaz průmyslu a dopravy ČR.