Premiéra G. Verdiho opery Rigoletto se uskuteční 20. února 2022 od 19 hodin.
Verdi hledal pro svou tvorbu nové náměty a zaměřil se na neobvyklé osudy a příběhy jednotlivců. Na jaře roku 1850 poprosil ředitel benátského Teatra La Fenice Verdiho o novou operu. Skladatel nabídl Benátkám téma z francouzské literatury, konkrétně hru Victora Huga Král se baví. Victor Hugo napsal tuto hru v červnu 1832, tj. v době politického neklidu. Premiéra se konala tři dny po dalším atentátu na krále Ludvíka Filipa a probíhala v bouřlivé atmosféře, takže následné uvádění hry bylo zakázáno. Hugo nechtěl ve hře o Františku I. zachytit přesné historické drama, proto zkreslil jeho skutečný charakter v zájmu mimořádnosti postav a zvláštních situací. Změnil i jméno ústřední postavy dvorního šaška Františka I. z Fevrivala na Tribouleta. Postava jej lákala svou rozporuplností, stejně jako o pár let později Verdiho, který prodloužil život Hugova dramatu až do současnosti. Libreto zadal F. M. Piavemu. V dopisu charakterizoval námět takto: „Král se baví je vynikající syžet a možná největší drama moderní doby. Triboulet je postavou hodnou Shakespeara. Tento příběh se nemůže minout účinkem!“ To ještě netušil, jaké komplikace s tímto námětem bude mít. Situace v Benátkách byla složitá. V roce 1848 sice lid vyhnal Rakušany a obnovil republiku, ale po čase se kvůli špatné koordinaci italských vlastenců a malé hmotné základně habsburská vojska vrátila do města. Cizí cenzura zakázala novou Verdiho operu Kletba, což byl původní název opery Rigoletto. Námitky vzbuzovala nemorálnost, zavražděná Gilda v pytli, Monteronova vzpoura proti králi, který je líčen jako prostopášný svůdce, a také to, že hlavní postavou je hrbatý šašek. Verdi byl zákazem zničen, a proto i ochoten ke změnám, které navrhl benátský policejní ředitel Carlo Martello. Změnil se název opery, Triboletto byl přejmenován na Rigoletta a z Františka I., krále Francie, se stal vévoda z Mantovy. Morální zvyky renesančních dvorů byly podobné, a tak přemístěním námět neutrpěl na věrohodnosti.
Nejvíce Verdiho fascinovala rozporuplná postava šaška Rigoletta, který na jedné straně až příliš podporuje svého nemorálního pána a na straně druhé je milujícím otcem a svou dceru před společností vévody schovává a chrání. Zvraty, napětí, vášeň a obrovské situace vedly skladatele k vytvoření svébytného italského dramatu s hudebně-dramatickým napětím, vzrušenou melodikou, jednotou slova i hudby a s recitativy více sledujícími děj i význam slova. Árie Gildy, Rigoletta a vévody patří k nejznámějším v operní literatuře. Kvartet z posledního dějství je pozoruhodný stejně jako znázornění bouře chromatikou sboru. Hitem je kancona vévody o „měnivém srdci ženy“.
Mezi hlavní témata patří jednak složitá postava Rigoletta, dále naplnění kletby a z dnešního pohledu paradox lidských osudů – Rigoletto se snaží ochránit svou dceru před špatnou společností a dostane ji ten nejhorší, kterému on sám pomáhá. Nezkušená Gilda obětuje svůj život za špatného člověka – vévodu. Rigoletto přichází o nejcennější bytost a ztrácí smysl života. Paradoxem je i způsob vraždy – mladá dívka končí svůj život v pytli rukou nájemného vraha a jeho sestry, kteří žijí na okraji společnosti. Vykřičníkem celého dramatu je nepotrestání hlavního protagonisty zla – vévody.
Mocní páchají svinstvo a všichni se bojí nejen vévody, ale také šaška Rigoletta, jeho pomocníka. Společnost musí snášet jeho ponižování a zesměšňování. Pohár přeteče a pánové si vychutnají pomstu – unesou Gildu a předhodí ji vévodovi. Hlavní postava jde vědomě či nevědomě špatnou životní cestou a tragický konec, tj. smrt Gildy, nastoluje myšlenku nespravedlnosti a také vítězícího zla. Potrestán není strůjce zla, ale jeho nohsled, jeho šašek, který byl asi ze strachu o svou dceru přehorlivým slouhou a choval se ve společnosti velmi arogantně. Teprve kletba Monterona v něm vzbudí uvědomění a strach. Najme si vraha a chce, aby vévodu zabil, ale Gilda se nechává zabít místo něj. Rigoletto tak zaplatil vraždou své dcery.
Inscenaci připravil tým ve složení: Vojtěch Spurný (šéf opery a dirigent), Alena Jelínková (dirigentka), Jana Andělová Pletichová (režisérka), Michaela Savovová (výtvarnice kostýmů), Kremena Pešakova (sbormistryně), Martin Tomsa (choreograf).
V hlavních rolích vystoupí Pavel Klečka, Alexander Vovk, Barbora Čechová, Lucie Kaňková, Viktor Bezkorovainyi, Juraj Nociar, Michael Kubečka, Jiří Přibyl, Dalibor Hrda, Petr Urbánek, Hana Dobešová, Dominika Škrabalová a další.
Jana Andělová Pletichová
