Závažnější případy plicních embolií se obvykle řeší systémovou trombolýzou, kdy se zavádí krátká infuze do žíly a léky, takzvaná trombolytika, která pak působí v celém těle. U některých pacientů to ale může vést ke krvácivým komplikacím. Lékaři za takových okolností přistupují k lokální katetrové trombolýze, která léčivo dostane jen do míst, kde je potřeba.
„Je důležité dobře zvážit, kdy tuto metodu zvolit. Výkon samotný není pro lékaře technicky náročný a trvá deset až dvacet minut. Dělá se v místním znecitlivění. Prostřednictvím vpichu v třísle se zavede pod rentgenovou kontrolou trombolytický katetr do jedné a druhé plícnice a pak se spustí trombolytická léčba,“ popisuje lékař Oddělení kardiovaskulárního FN Ostrava MUDr. Jan Mrózek, Ph.D.
Lékaři k tomuto výkonu přistoupili například v případě devětašedesátileté Aleny Metelkové. Rozsáhlá oboustranná plicní embolie se u ní objevila po operaci zlomeného ramenního kloubu a poranění v obličeji, které si přivodila po pádu v domácnosti. Kvůli velkým potížím s dýcháním několikrát zkolabovala a potom, co u ní nezabírala standardní léčba, se lékaři rozhodli pro lokální katetrovou trombolýzu.
„S ohledem na zlomeninu ramene a zranění v obličeji jsme měli obavu, aby ke krvácení nedošlo i v místech, kde to není vhodné. Například, aby paní nezakrvácela do mozku nebo do operovaného ramenního kloubu,“ vysvětluje doktor Mrózek.
Volba lokální katetrové trombolýzy se ukázala jako správná. Pacientka se brzy po výkonu cítila výrazně lépe. „Už druhý den po výkonu jsem pocítila značnou úlevu. Lékaři mi říkali, že v minulosti, kdy tato metoda ještě neexistovala, by to s tak rozsáhlou plicní embolií nemuselo dopadnout dobře. Moc děkuji, že se o mě tak výborně postarali,“ chválí Alena Metelková.
FN Ostrava tento typ výkonu provádí zhruba rok a půl, a využívá ho v průměru u jednoho až dvou pacientů měsíčně.
