„Podvýživa i obezita jsou závažné poruchy výživy, které stupňují riziko chronických nemocí, ztráty soběstačnosti i předčasného úmrtí. Podle našich dat jsou jimi ohroženy všechny věkové skupiny. V letech 2021 až 2024 byli přibližně 24 procent všech diagnostikovaných děti a mladiství od 10 do 19 let. Od roku 2025 jsou nejpočetnější skupinou lidé ve věku od 45 do 54 let, je jich zhruba pětina všech diagnostikovaných,“ přibližuje mluvčí pojišťovny Elenka Mazurová.
Nárůst pacientů se promítá do rychle rostoucích nákladů na léčbu. Na nemoci výživy a nedostatku živin vynaložila ČPZP za posledních pět let celkově 438 milionů korun. Za první letošní půlrok již tyto náklady přesáhly sumu vydanou za celý rok 2021. Nejnákladnějšími a zároveň nejpočetnějšími diagnózami jsou obezita nespecifikovaná a obezita způsobená nadměrným příjmem kalorií. V roce 2025 na ně v ČPZP připadlo téměř 89 milionů z celkových loňských nákladů ve výši téměř 110 milionů korun. S obezitou se léčilo 9 397 lidí, tedy 80 procent z celkového počtu. Nejvíce si vyžádala resekce žaludku s hospitalizací přesahující dva týdny, za kterou ČPZP v roce 2022 uhradila 1,4 milionu korun.
Podvýživou nejvíce trpí senioři od 70 do 84 let
Nejčastější věkovou skupinou, u níž byla diagnostikována podvýživa a její následky, nebo diagnóza nutriční karence, což je nedostatek vitaminů a minerálů, jsou v současnosti pojištěnci ve věku od 70 do 84 let. Tvoří přibližně 28 procent všech diagnostikovaných a jejich péče si vyžádala čtvrtinu všech nákladů, které ČPZP vynaložila na tyto nemoci během sledovaných let. Nejnákladnější pacient byl dlouhodobě ošetřován s diagnózou Wernickeovy encefalopatie a ČPZP za jeho léčbu v roce 2023 zaplatila 927 tisíc korun. Léčbu nedostatku vitaminu D pojišťovna hradí stovkám svým pojištěnců ročně. Tento vitamin je klíčový pro správné fungování imunitního systému a přispívá ke zdraví kostí, zubů i svalů.
Celkové počty pacientů s nemocemi či poruchami výživy a nutričního stavu a náklady ČPZP na jejich léčbu
Kdy jde o podvýživu a kdy o obezitu
Podle nejčastěji používaného ukazatele indexu tělesné hmotnosti (BMI podle anglického Body Mass Indexu, který se počítá vydělením hmotnosti člověka druhou mocninou jeho výšky) odpovídá podvýživa hodnotám pod 18,5 a obezita hodnotám nad 30. Za podvýživu je považován patologický stav, kdy organismus nedostává dostatečné, vyvážené nebo správně využitelné množství živin, bílkovin, energie, vitaminů či minerálů. Naopak obezita je chronické onemocnění, při kterém se v těle nadměrně hromadí tuková tkáň a poškozuje zdraví.
Řešením a léčbou obou extrémních stavů je vyvážená strava, která dodává všechny potřebné živiny, energii a vitaminy ve správném a zdravém poměru. Doporučení o zdravém jídelníčku lze najít například na stránkách Národního zdravotnického informačního portálu.
Pacienti s diagnózou podvýživy, následků podvýživy a nutriční karence a náklady ČPZP na jejich léčbu
ČPZP přispívá na prevenci obezity
ČPZP vychází nemocným vstříc nejen hrazením potřebné léčby, ale i cílenou prevencí před nástupem onemocnění. V rámci preventivních programů pojišťovna nabízí například příspěvek na prevenci obezity, který je možno využít na úhradu nákladů vynaložených při sestavení jídelníčku či na konzultace řešení nadváhy a obezity u obezitologa, dietologa, praktického lékaře pro děti a dorost nebo nutričního terapeuta. Využít lze i příspěvky ze široké nabídky programů z oblasti pohybových aktivit, jako je například pravidelný pohyb, sportovní kroužky či Krok pro zdraví. Více informací je na www.cpzp.cz/preventivni-programy.
Světový den výživy si každoročně připomínáme 16. října. Zavedla jej Organizace spojených národů v roce 1979 s cílem zvýšit povědomí o významu správné výživy.
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna registruje 1,3 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má více než sto poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní příspěvky a programy plné výhod, slev a bonusů.
