Autorem této úžasné opery je nejznámější moravský operní skladatel Leoš Janáček (*3. července 1854 Hukvaldy, † 12. srpna 1928 Ostrava).
Hudební skladatel, pedagog, teoretik, folklorista, spisovatel, sbormistr, dirigent Leoš Janáček patří k nejvýznamnějším tvůrčím osobnostem 20. století. Obecnou školu navštěvoval ve svém rodišti, další studia absolvoval v Brně a později v Lipsku. Generačně se řadí k A. Dvořákovi, Z. Fibichovi, také k veristovi G. Puccinimu, ale jeho osobité, progresivní dílo se dotýká také stylu skladatelů 20. století A. Schönberga a I. Stravinského. Mezi nejznámější díla L. Janáčka patří opery Káťa Kabanová – na motivy Ostrovského románu Bouře, Příhody Lišky Bystroušky – podle románu R. Těsnohlídka, Věc Makropulos – dle dramatu K. Čapka, posmrtně vyšla opera Z mrtvého domu – podle románu Dostojevského. Dále klavírní cyklus Po zarostlém chodníčku, milostné zpěvy Zápisník zmizelého, smyčcový kvartet Listy důvěrné, Glagolská mše atd.
Opera Její pastorkyňa byla poprvé provedena v Brně 1904. Libreto psané v próze umocňuje předlohu – realistické drama G. Preissové, uvedené v Národním divadle v Praze bez úspěchu. Do Prahy se opera Jenůfa (pod tímto názvem ji uvádějí v zahraničí) dostala až po úpravách K. Kovařovice. Max Brod má zásluhu na uvedení opery ve Vídni. V současnosti patří tato opera k nejhranějším světovým operám ve světě a uvádí se v originále, v českém jazyce. Gabriela Preissová (1862–1946), spisovatelka, dramaturgyně ND v Praze, patří ke klasikům české prózy a dramatu a její dílo bylo a je předmětem literárních a divadelních analýz.
Realistická dramata Gazdina roba a Její pastorkyňa i v dnešní době provokují divadelní umělce k jejich uvádění. Drama Její pastorkyňa je postavené na dvou skutečných událostech. Dva bratři milují jednu dívku a jeden z nich ji řízne ze žárlivosti do tváře a matka s nevlastní dcerou zabijí nemanželské novorozeně. Tyto příběhy autorka propojila, vraždu dítěte nechala jen na maceše a vytvořila strhující drama o různých podobách lásky, pýše, lidských vztazích a charakterech, tlaku společnosti na jedince, podivné morálce atd. Janáček geniálně podtrhnul psychologické pochody jednajících postav a zdůraznil jejich pravdivost pomocí nápěvků, které získával zapisováním lidské řeči. Krátkost a úsečnost hudebních myšlenek, jejich montáž a vrstvení vytvořilo originální styl hudebního jazyka, který Janáček míchal s dobovými tendencemi hudebního vývoje – verismem, impresionismem, expresionismem atd.
Jana Andělová Pletichová
Dirigent: Petr Šumník j.h.
Režie: Jana Pletichová Andělová
Libreto: Leoš Janáček
Choreografie: Jiří Kyselák j.h.
Sbormistr: Kremena Pešakova
Výtvarník kostýmů: Tomáš Kypta j.h.
Výtvarník scény: Jaroslav Milfajt j.h.
Asistent režie: Marta Vaňkátová
Asistent choreografa: Valerij Globa
Korepetitoři: Libuše Vondráčková, Karel Mládek
Osoby a obsazení: Jenůfa: Tereza Kavecká, Agneša Vrábľová j.h. Kostelnička Buryjovka: Katarína Jorda Kramolišová, Ilona Kaplová Laca Klemeň: Michal Pavel Vojta j. h., Jakub Rousek j.h. Števa Burja: Juraj Nociar, Dušan Růžička Stařenka Buryjovka: Šárka Maršálová Stárek: Zdeněk Kapl, Alexandr Vovk Jano, pasák: Marie Čížková j.h., Kateřina Juřenová j.h. Barena, služka ve mlýně: Andrea Plachká, Anna Sokolová Rychtář: Dalibor Hrda, Peter Soós j.h. Rychtářka: Olga Procházková j.h. Karolka, jejich dcera: Vendula Černá j.h. Pastuchyňa: Jana Kempová j.h., Zdenka Mervová j.h. Tetka: členka sboru
Premiéra 12. 10. 2014
