I když je většina českých firem přesvědčena, že s genderovou rovností, tedy s rovností mužů a žen, nemá žádný problém, opak je pravdou. Například v podvědomí mnoha šéfů firem je zakořeněn předsudek, že matka malých dětí nemůže být stejně výkonná jako muž. A podle toho pak také vypadá rozhodnutí o obsazení vedoucího postu. Často také dochází k mimovolnému přehlížení žen například při výběru dárků pro zaměstnance, kdy všichni bez rozdílu pohlaví dostanou vstupenky na hokej. Osvícené vedení firmy by zaměstnancům dalo na výběr z více možností zaměřených i na ženy. Ale může to být i naopak. Stačí se zajímat o to, zda ve firmě, kde je v ženském kolektivu jediný muž, má k dispozici pánskou toaletu. Většina odpovědí zní, že o tom nikdo neuvažoval...
„Nejde o to, aby byl ve firmách prosazován vyšší počet žen, ale o to, aby byly vnímány jejich kreativní a inovační schopnosti a bylo jim umožněno více se zapojit do chodu firem. Týká se to mimo jiné i žen na mateřské dovolené, jejichž potenciál zaměstnavatelé dodnes nedokážou plně využít. Proto se snažíme prostřednictvím klastrů upozornit firmy na možnosti otevření nových trhů, zaměří-li se na potřeby žen. Je třeba si uvědomit, že v minimálně 50 procentech domácností o nákupu konkrétního spotřebního zboží a zařízení rozhoduje žena,“ říká prezidentka Národní klastrové asociace (NCA) Pavla Břusková a pokračuje: „Názorným příkladem, jak využít potenciál inovačního myšlení žen, je švédská firma zabývající se výrobou jachet. Ta zaznamenala obrovský tržní úspěch poté, co po průzkumu provedeném mezi kapitánkami zapracovala jejich požadavky a náměty na inovace do svého nového modelu.“
K podobným krokům by měl členské firmy klastrů – a nejen je – inspirovat i zmíněný projekt Gender v inovacích – inovace v klastrech, jehož součástí je i pilotní genderový audit, který právě probíhá ve třech členských firmách klastrových organizací z Moravskoslezského kraje. „Doufám, že výsledky auditu povedou k efektivnějšímu zapojení žen do inovačních procesů nebo k inovacím stávajících produktů a služeb, které reagují na potřeby zákaznického sektoru tvořeného také ženami. Dobré zkušenosti, poznatky a přínosy pro inovace pak mohou manažeři klastrů šířit v rámci svých strategií i v ostatních členských firmách," dodává Pavla Břusková, která fakt, že projekt je prostřednictvím Nadace Open Society Fund Praha spolufinancován z Norských fondů, považuje za příznačný. „Norsko se podle Global Innovation Index již řadu let umísťuje v první dvacítce nejvíce inovativních zemí světa. Za tento úspěch vděčí mimo jiné státní agentuře Innovation Norway, která se od roku 2004 věnuje podpoře konkurenceschopnosti a inovačního potenciálu norských firem. Podobná agentura v České republice zatím schází," konstatuje Pavla Břusková s tím, že agentura Innovation Norway se nebojí otevírat i méně obvyklé dimenze v rozvoji inovací, k nimž patří právě genderová perspektiva, neboli uplatnění rovných příležitostí k posílení inovačních procesů či možnost lepšího využití potenciálu žen pro inovace. „Norské zkušenosti ukazují, že právě tyto kroky napomohly k posílení inovačního potenciálu a konkurenceschopnosti firem a že účast žen ve vrcholových rozhodovacích týmech se pozitivně podílí na zvýšené výkonnosti podniků. S tím koresponduje i vyjádření bývalého norského předsedy vlády Jense Stoltenberga, který v březnu 2012 prohlásil, že ženská pracovní síla je pro Norsko hodnotnější než ropa," cituje manažerka projektu, Zuzana Polová, norskou partnerku Torunn Aass Taralrud z regionální kanceláře agentury Innovation Norway v regionu Oppland, která v rámci projektu přednášela na semináři v Praze. A realita dává tomuto výroku za pravdu. Zatímco Norsko se při hodnocení šancí žen na rovné zacházení v zaměstnání opakovaně umístilo na předních příčkách, Česká republika byla v roce 2014 na 25. místě na světě, desátá pod průměrem OECD.
„I z regionálních analýz, které jsme v rámci projektu CluStrat probíhajícího v letech 2011 až 2014 společně s Karlovarskou agenturou podpory podnikání vypracovali, vyplynulo, že tuto dimenzi rozvoje inovací zatím dostatečně nevyužíváme. To bychom chtěli prostřednictvím projektu Gender v inovacích – inovace v klastech změnit," uzavírá Pavla Břusková.
