Petr Lička vlastní zemědělskou firmu, která hospodaří na 800 hektarech půdy rozléhajících se od Hlučínska k Brabanticím. Nejen letos si všímá, jak vysoké teploty a suchá období ovlivňují jeho sklizeň.
Petr Lička, zemědělec: “Když já na polích pracuji přes 30 let, tak to srovnaní mám, je opravdu vidět, že ta klimatická změna probíhá. Jsou teplejší ty dny, jsou tropické noci a tím se nám zvyšuje odpar. Co se týče výnosů obilovin, vidíte za náma sklizeň, probíhá pšenice, tak oproti loňsku je to o 25 až 30 % nižší ta sklizeň. Je to způsobeno tím, že srážky přišly pozdě a nepřišly v době, kdy by měly přijít. V květnu by měly přijít, aby ty zejmějíčka byly pěkně velké, baculaté, aby to nebyly takové kmínky, jak to jsou teď. To je ovlivnění tady u nás u pšenic. Potom byly ještě ovlivněna velmi sklizeň pícnin, kdy v mnohých oblastech republiky nenarostlo skoro vůbec žádné seno. Cena se vyšplhala do astronomických výšin, a to je dopad pro ty chovatele koní, dobytka, ty, co potřebují pícniny."
Naopak vláha, která přišla až v době sklizně zase negativně ovlivnila kvalitu pšenice.
Petr Lička, zemědělec: “Na druhou stranu, když to přišlo teď v těch žních, tak je to dobré pro brambory, pro řepu, pro kukuřici. Těm to prospívá, ale pro obiloviny a pícniny to je velký problém.”
Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu se tento rok bude pravděpodobně řadit mezi nejsušší za posledních 60 let.
Miroslav Řepka, meteorolog a klimatolog, ČHMÚ: “Když vezmeme srážkově období od 1. ledna do dnešního dne, tak za těchto sedm měsíců na našem území i MS kraje a zřejmě to bude platit i pro celou republiku, spadlo nejméně srážek za toto období.”
Jedná se o dlouhodobý trend.
Miroslav Řepka, meteorolog a klimatolog, ČHMÚ: “Do roku zhruba 2014, dá se říct, se střídali průběžně období suchá a vlhčí. Ty vlhčí období dokázali nějakým způsobem ty suchá období doplnit, co se týká třeba hladin podzemních vod, nebo půdní nasycenosti. Ale po tomto období od roku 2015 až 20, tak to můžeme zařadit do období vůbec nejsušších v historii měření.”
Sucho řeší také lesníci. V Ostravě například rozvojem rekreačního potenciálu městských lesů a omezováním těžby dřeva. Sucho však může opět vytvořit vhodné podmínky pro šíření škůdců. Kůrovec byl ale regionálně z větší části zažehnán.
Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů a zeleně: "V posledních letech byla převážná část smrkových porostů vytěžena. No a nové porosty, které se zakládají, tak jsou porosty pestřejší se směsí mnoha listnatých druhů dřevin. Takže to si myslím, že je hlavní důvod. No a taky myslím si, že se více dbá na obrana a opatření v boji s kůrovcem.”
Nasycení půdy je nyní v kraji lepší díky srážkám z konce července, avšak se začátkem srpna odborníci předpokládají opět skokové zhoršení situace kvůli vysokým teplotám.
