Radvanice a Bartovice patří mezi městské obvody, které se na péči o životní prostředí a zeleň velmi zaměřují. Například autobusové zastávky mají zelené střechy, dešťová voda z veřejných budov je znovu využívána a úřad využívá i sluneční energii. Nyní také běží práce na regeneraci okolí řeky Lučiny.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Jsme v místě, které mnoho let bylo nedostupné. Invazivní rostliny , původní nedostupné břehy, nedostupná Lučina. Rozhodli jsme se revitalizovat v Radvanicích mezi kruhovými objezdy, v podstatě v centru Radvanic, kousek od radnice. Břeh Lučiny o délce necelých 800 metrů. Úkolem pro nás bylo otevřít pro veřejnost vlastně samotnou řeku Lučinu. Tímto místem vlastně prochází i cyklostezka, která navazuje na cyklostezku vedoucí směrem do centra Ostravy, směr Havířov. Bezpečnější trasou mimo frekventovanou Těšínskou ulici, samozřejmě pěší chodníky, jak jinak než z mlatových povrchů. Přívětivě k přírodě a k zadržování vody."
Důležitou roli v podobných projektech hrají architekti krajináři, kteří musejí zajistit, aby území nebylo jen krásné a zajímavé pro lidi, ale musejí se v něm dobře cítit i živočichové a rostliny.
Magda Cigánková, krajinářka, architektka: "My, když jsme tady dělali prvotní průzkum, tak jsme se ocitli ve čtyřmetrovém porostu invazivních dřevin, akátů a podobně. Ale i tak jsme prostě v nadregionálním biokoridoru. Jsme v údolní nivě. Proběhl tady opravdu velký biologický a entomologický průzkum, průzkum na netopýry, průzkum na jednotlivé živočichy, savce a podobně. Na základě toho jsme museli spolupracovat i s Agenturou ochrany přírody a krajiny a s Krajským úřadem ochrany životního prostředí, protože už se jedná o větší ochranu. Hledali jsme nějaké možnosti k tomu, aby to, co tu vytvoříme, nepoškodilo živočichy. Biodiverzita, co se týká rostlin, nebyla nic moc, protože pod invazivními dřevinami skoro nic nebylo. No a na základě toho, že už tu vznikla ta cyklotrasa, jsme udělali mlatovou stezku, která bude mít různé zastavení. Bude tady v pěti místech přístup k vodě. Samozřejmě k tomu budou i terasy s výhledem na řeku, s mobiliářem a podobně."
O veškeré práce a mobiliář se starají ostravské městské lesy, které už mají s podobnými projekty řadu zkušeností.
Martin Mati, technický náměstek, Ostravské městské lesy: "Nepřístupný porost, haldovina. Měli jsme spoustu technických problémů i se samotným výkopem tůní, protože jakmile jsme tady do toho území kopli, zjistili jsme, že se pod ním nachází struska a další věci, které zabraňují tomu, aby tam ta voda stála. Takže tohle byly všechno výzvy, se kterými jsme se potýkali. Samozřejmě je to veliký projekt. Navázali jsme na zkušenosti tady z místních velkých projektů, jako byla realizace u parku a následně revitalizace na území Sportovní. Takže je to velmi podobné. Co bylo velmi specifické, řešíme hlavně v té přípravné části a i nyní se v zásadě s tím pereme nebo řešíme to velmi intenzivně, ta solanková gradovna, protože to je technologie, se kterou tady v České republice neměla žádná firma zkušenosti. Věděli jsme, že se nějaké solankové gradovny nebo několik z nich nachází v Polsku. Oslovili jsme tedy polské kolegy, s nimiž jsme to konzultovali jak projektově, tak nakonec v realizaci. Takže ve spolupráci s polskými kolegy teď vzniká opravdu technologie, která je tady výjimečná a určitě ne běžná."
Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů: "Městský obvod Radvanice a Bartovice je obvodem, kde městské lesy v posledních letech realizovaly nejvíce projektů. Krásných projektů, takže jsme rádi za tu důvěru Střediska stavební činnosti, dřevařské výroby a údržby zeleně, se zde jistě můžou zase předvést, takže jsou to i pro nás důležité reference, které získáváme pro účast v dalších výběrových řízeních a zakázkách. Když se podíváme tady na ty hromádky toho materiálu, tak nějak podobně to vypadalo, když jsme tady přišli a byl tady hustý neproniknutelný porost. Takže ty práce související se zpřístupněním lokality byly náročné. Jednak to byly přestárlé stromy, chřadnoucí topoly. Používali jsme často vysokozdvižnou plošinu k ořezu a taky samozřejmě horolezce k ořezu, takže byla to práce náročná. Koneckonců spousta těch kmenů tady zůstala, tak si asi uděláte představu, jak ty práce byly složité a jak vypadaly."
V lokalitě, která byla původně chudá na rostlinné druhy, kde převládaly invazivní rostliny, přibudou traviny, záhony trvalek i stromové patro.
