Vedení Frýdku-Místku spolu s dalšími pověřenými pracovníky si bylo prohlédnout objekt bývalé Moravia banky, kterou město koupilo i s přilehlými pozemky. Cílem bylo objekt zmapovat a připravit se na další kroky.
“Jsme tady s ředitelem Národního domu, s investičním odborem a s dalšími pracovníky, kteří mají za úkol všechno zmapovat, všechno důležité a cenné zapsat, zdokumentovat a zvolit postup, který by potom fungoval v příštích měsících. Poté, až se banka zapíše na katastru do majetku města, budeme majiteli a musíme udělat všechny kroky, aby byl ten majetek pojištěn, chráněn a zabezpečen před nájezdem různých skupin, které tady celou dobu chodily ten majetek ničit a hlavně krást,” uvedl náměstek primátora města Frýdku-Místku Jiří Kajzar (Naše město F-M)
V další fázi pak bude úkolem města připravit dokumentaci, která povede k rekonstrukci budovy a jejímu dalšímu využití.
“My jsme si ten prostor teprve prohlédli, takže nemohu sloužit dlouhodobými vizemi, ale podle mě je ta budova zajímavá a určitě cenná, proto si zaslouží, aby se hledalo její další využití. Já si ho dovedu představit třeba pro městskou galerii, pro nájemní spolkovou činnost a tak dál. Věřím, že nějaké využití najdeme,” řekl ředitel Národního domu Frýdek-Místek Jakub Tichý.
Objekt bývalé Moravia banky nepochybně patří k architektonickým skvostům a chloubám města, stejně jako budova Národního domu, která by se také měla dočkat rekonstrukce.
“Jsou to dva domy, které mají neopakovatelný ráz a pro město jsou důležité. Spolu s Českým domem, který tady taky chátrá, jsou to jedny z objektů, které jsou pro veřejnost trnem v oku a samozřejmě by si lidé moc přáli, aby byly tyto objekty spraveny, aby měly svůj bývalý lesk a aby vypadaly jako z těch pohlednic, které se tady vášnivě sbírají a které připomínají tu dobu, která byla skvostná, noblesní a krásná. Dneska jsme tak trochu v úpadku a ty památky obecně trpí. Naším úkolem je ty památky chránit a zachovat je pro příští generace, protože, přiznejme si to, dnešní architektura už takové skvosty neprodukuje, nestaví, neprojektuje. Dnes jsou to všechno účelové stavby, krabice, které mají jediný účel, a to je sloužit konzumu, sloužit spotřebě, nikoli mít nějaký přesah, nějakou přidanou hodnotu v podobě zkulturnění nebo ozvláštnění veřejného prostoru,” dodal náměstek Kajzar.
Objekt bývalé Moravia banky a budova Národního domu by po rekonstrukci mohly být stavebně propojeny a využity k rozšíření kulturních a společenských aktivit. Vzniknout by zde tak mohlo kulturní centrum, ve které se původně mělo proměnit Kino Petra Bezruče.
