Ohnivou historii připomíná například rozsáhlé vypálení Jablunkova Uhry v roce 1447. O 400 let později shořela třetina města a při dalším požáru lehlo popelem 83 budov. A protože požárů bylo ve městě několik do roka, byla v roce 1880 založena dobrovolnická jednotka.
Kniha zaznamenává také svědectví hasičů.
Jan Legierski, pamětník, bývalý člen SDH Jablunkov: “To bylo tak: Hořela Kohinorka a měli tam velké kádě s kyselinou. My jsme byli u zásahu s kolegou Josefem a on stál na přístřešku, který zakrýval ty nádrže s kyselinou. V jedné chvíli jsem si všiml, že ten přístřešek už začal prohořívat a kolega mohl propadnout dolů. Já jsem ho chytil za nohu a stáhl jsem ho na bok, protože jinak by bylo po něm.”
Jan Gorzolka, pamětník, bývalý člen SDH Jablunkov: “Jeli jsme směrem na Radvanov, kde hořela dřevěnice. Když jsme přijeli, už bylo zbytečné hašení, ale zachránil jsme tu paní Febrovou s dvěma dětmi, kteří byli na noc nahoře v podkroví. Tak jsme je vytáhli tam odtud a ještě nějaké věci a peřiny.”
Jablunkovští hasiči vzpomínají také na stavby svých požárních zbrojnic.
Jan Gorzolka, pamětník, bývalý člen SDH Jablunkov: “Už i ta druhá přestavba byla pro nás velice důležitá, protože jsme měli své prostory nad garážemi. V té prapůvodní zbrojnici nebylo nic, to bylo jen přízemí a garáže. Někdy se jelo k zásahu rovnou ze stavby v montérkách. Kdo měl čas, tak se převlékl.”
Kniha obsahuje množství dobových fotografií.
Jiří Jurzykowski, fotograf, spoluautor knihy: “Velké množství obrazového materiálu obsahuje. Jsou tam veškeré zásahy a vývoj techniky. Je to v sekcích udělané. Bylo dost problematické vybírat fotografie a upravovat je, protože některé byly zničené. Takže bylo třeba retušovat, opravovat, aby ta kniha aspoň trošičku vypadala. A je dost velký problém ze starých fotografií dělat skeny a dávat to do tisku.”
